Financnik Forexpros

Tipy na intraday obchodovn NSERC Rady a Tipy k obchodovn. Strategie na binrn OPCE un investovn. jak na obchodovn s binrnmi opcemi. CS. Intraday. Nhledy TRH ZV jistotu una sn riziko obchodovn. Na ringrosso oceuji MONOST konfrontovat Prbn budete dostvat. Tipy na akcie VÁHY o dn na trzch Web BlueTrader. cz je o opcch, akcich, investovn un obchodovn na burze. Autoi maj zkuenosti s opcemi. Forex obchodovn pr: investice fare pennho trhu v Keni: Forex ploiny na prodej: più: republika ESK. Rozen vyhledvn jazykov. Intradenn obchodovn je Daval intraday treninku 6 breve software spekulace selezione titoli strategie altalena Tipy na akcie UO VB volatilità vvoj. obchodovn intraday. potvrzuje Na zklad svho souhlasu s obsahem tohoto dokumentu nvtvnk vstupujc na Webov strnky, e peetl. Najdete zde forex Tipy un Triky vetn sa v hodnot TISC dolar zdarma. Jak obchodovat na forexu Jako Ven profesionl. obchodovn na burze. Na strnce naleznete zkladn informace tkajc se obchodovn na prask burze una dal Mete si ale tak parassiti Tipy na dal zajmav. Bernstain Nebo Williams maj v obchodnm portfoliu Jako hlavn metody swingov obchodovn un intraday obchodovn, obchodovn. Sthnte si prosm zdarma nai aplikací, Kter je k dispozici na iStore un negozio na GooglePlay. Vzdlvac centrum. Sdlme Nae znalosti: Jak obchodovat. A na poslednm MST v dleitosti pro celkovou spnost je VBR konkrtnch intraday vydlte mnohem VCE ne altalena obchodovn. 2011 zskala spolenost SCAMBIO s. r.o. povolen NB k innosti platebn instituce un navzala plynule tak na obchodovn un uzave s VMI. Tipy un Triky na na obchodovanie burze. Tipy un Triky na na obchodovanie burze. Aj mal investitore vie zo 100 urobi tisce. Obchodovanie s akciami. Intraday - FTSE (2017/01/11) Dnes (2017/01/11 16:56) Sluba poskytuje prehad, o sa Deje na trhoch, Tipy na obchody, ako aj odpovede na dotazy. Pipravili jsme pro vs strun pehled nejpouvanjch Metod vklad un VBR pro pevody Penz na obchodovn recenze broker. lnky, Tipy una z Rady sulla zona tradingu Tweet. jak Zat na burze. jak funguje obchodovn na burze linea s CFD un Forex. Nvrh un optimalizace investin strategico na forexu s implementac zsad soldi managementu. Marin Baloga BA 6 ABSTRAKT Ciacutelem teacuteto praacutece je naacutevrh investiniacute strategie, kteraacute pi pouitiacute na trhu forex povede k zhodnoceniacute vloeneacuteho kapitaacutel. Teoretickaacute aacutest praacutece vysvtluje samotnou podstatu obchodovaacuteniacute na trhu forex, jednotliveacute investiniacute analyacutezy un pedpoklady pro tuto innost. Praktickaacute aacutest seznamuje s navrenou investiniacute strategiiacute un samotnyacutem prbhem obchodovaacuteniacute. V zaacutevreneacute kapitole jsou shrnuty dosaeneacute vyacutesledky un zhodnoceniacute investiniacute strategico Jako celku. Kliacuteovaacute slova: forex, gestione del denaro, investiniacute strategie, fundamentaacutelniacute un technickaacute analyacuteza RIASSUNTO Scopo di questo lavoro è quello di progettare una strategia di investimento applicabili al mercato forex, che porterà a una rivalutazione del capitale. La parte teorica spiega la natura del forex trading ed è anche focalizzata su particolari analisi di investimento. La parte pratica presenta il processo di strategia di investimento e di trading progettato. risultati commerciali sono conclusi e valutati nel capitolo finale. Parole chiave: forex, gestione del denaro, strategia di investimento, analisi fondamentale e tecnica 7 Na tomto miacutest bych raacuted podkoval Ing. Ev Hruboscaronoveacute ZA cenneacute pipomiacutenky a Rady odborneacute, kteryacutemi pispla k vypracovaacuteniacute teacuteto diplomoveacute praacutece. Prohlascaronuji, e odevzdanaacute verze diplomoveacute praacutece un verze elektronickaacute nahranaacute fare ISSTAG jsou totoneacute. 8 Obsah UacuteVOD I TEORETICKAacute AacuteST FOREX POJMY Un NAacuteZVOSLOVIacute NA FOREXU SUBJEKTY DEVIZOVEacuteHO trhu Obchodniacute banky Centraacutelniacute banky Zaacutekazniacuteci Obchodniacuteci (brokei, makleacutei) OBCHODOVANEacute MNY Americkyacute dolar Euro Vedlejscaroniacute Mny un exotickeacute mny MNOVEacute PAacuteRY EURUSD OBCHODNIacute HODINY NA FOREXU TEORETICKEacute Modely STANOVENIacute DEVIZOVEacuteHO KURZU teorie PARITY KUPNIacute SIacuteLY (PIL-PPP) teorie ELASTICITA INVESTINIacute aNALYacuteZY FUNDAMENTAacuteLNIacute ANALYacuteZA Zaacutekladniacute ukazatele globaacutelniacute analyacutezy Centraacutelniacute banky un vyacuteznamneacute fundamenty pro mnovyacute paacuter EURUSD Analyacuteza politickyacutech Vliv Analyacuteza spekulaniacutech Vliv TECHNICKAacute ANALYacuteZA Dowova teorie - vyacutechodisko technickeacute analyacutezy Podstata un druhy Graf Trend Grafickeacute formace Technickeacute perdita indikaacutetory PSYCHOLOGICKEacute aspekty OBCHODOVAacuteNIacute Money Management IacuteZENIacute rizika arresto Pokles kapitaacutelu (drawdown) rischio na jeden obchod Pomr riskzisk (Risk Ratio-ricompensa RRR) KONCEPTY SOLDI MANAGEMENTU II PRAKTICKAacute AacuteST VYacuteBR FOREX BROKERA INVESTINIacute STRATEGIE. 48 9 7.1 NAacuteSTROJE INVESTINIacute STRATEGIE Pouiacutevaneacute technickeacute indikaacutetory Ekonomickyacute kalendaacute FORMULACE INVESTINIacute STRATEGIE Gestione di soldi Vstup do pozice Vyacutestup non pozice TESTOVAacuteNIacute STRATEGIE VYacuteVOJ MNOVEacuteHO PAacuteRU EURUSD V LEDNU PRBH INVESTOVAacuteNIacute OBCHODNIacute TYacuteDEN. 1 () OBCHODNIacute TYacuteDEN. 2 () OBCHODNIacute TYacuteDEN. 2 () OBCHODNIacute TYacuteDEN. 4 () OBCHODNIacute TYacuteDEN. 5 () OBCHODNIacute TYacuteDEN. 6 () OBCHODNIacute TYacuteDEN. 7 () OBCHODNIacute TYacuteDEN. 8 () OBCHODNIacute TYacuteDEN. 9 () ZHODNOCENIacute VYacuteSLEDK ZHODNOCENIacute INVESTINIacute STRATEGIE Optimalizace strategie pro naacutesledujiacuteciacute obdobiacute VYHODNOCENIacute SOLDI MANAGEMENTU ZHODNOCENIacute DOSAENYacuteCH VYacuteSLEDK OBCHODOVAacuteNIacute HODNOCENIacute PSYCHOLOGICKYacuteCH ASPEKT PIacuteNOS TEacuteTO PRAacuteCE ZAacuteVR Seznam POUITEacute literatury Seznam POUITYacuteCH SYMBOL A ZKRATEK Seznam OBRAacuteZK Seznam GRAF Seznam TABULEK Seznam PIacuteLOH. 90 10 UTB ve Zliacuten, Fakulta managementu un ekonomiky 10 UacuteVOD Finanniacute investovaacuteniacute ji daacutevno neniacute innost, kteraacute je vyhrazenaacute pouze pro finanniacute Domy, i jedince disponujiacuteciacute s velkyacutem finanniacutem kapitaacutelem. Bhem nkolika posledniacutech diamo doscaronlo na finanniacutech trziacutech k znanyacutem zmnaacutem, una per pedevscaroniacutem Co SE tyacutee uacuteastniacutek na tchto trziacutech. V dnescaronniacute dob maacute teacutem kadyacute MONOST investovat sveacute finanniacute prostedky na libovolneacutem finanniacutem trhu, co vedlo postupem ASU k vytvoeniacute noveacute ivotniacute Professione: nezaacutevisleacuteho drobneacuteho investora. Nejvtscaroniacute zmnou zejm proscaronel mezinaacuterodniacute devizovyacute TRH, znaacutemyacute scaronirokeacute veejnosti pod oznaeniacutem Forex, kteryacute vychaacuteziacute z anglickeacuteho pekladu internazionale interbancario CAMBI. Un do nedaacutevneacute minulosti byl tento TRH pro scaronirokou obec investitore, obchodniacutek un pedevscaroniacutem pro ADU individuaacutelniacutech zaacutejemc finann nedostupnyacute. Minimaacutelniacute finanniacute naacuteroky (nejviacutece likvidniacute un obchodovanyacute standardniacute dolarovyacute jeden sacco maacute hodnotu USD) byly Toti zcela mimo Zdroje prmrnyacutech investitore. Celosvtoveacute politickeacute un hospodaacuteskeacute zmny umonily vznik novyacutech uacuteastniacutek trhu, kteiacute se rekrutujiacute ze sekundaacuterniacutech banca, pojiscaronoven, finanniacutech spolenostiacute un brokerskyacutech spolenostiacute, kteiacute diacuteky marginoveacutemu obchodovaacuteniacute na principu paacuteky (leverage) zpiacutestupnili TRH takeacute ostatniacutem investorm. Dvodem pro jsem si vybral tuto praacuteci je Meacute zameniacute un zaacutejem o dniacute na finanniacutech trziacutech. Domniacutevaacutem SE, e Velice zajiacutemavou un atraktivniacute volbou pro zaiacutenajiacuteciacuteho drobneacuteho investora je praacutev vstup na trh forex, kteryacute maacute oproti jinyacutem finanniacutem trhm adu vyacutehod. Jednaacute se pedevscaroniacutem o niacutezkeacute naacuteroky na poaacuteteniacute kapitaacutel, rýchlosť un vysokou likviditu pi uzaviacuteraacuteniacute obchod, uacutesporu naacuteklad, kdy se brokerovi platiacute poplatek pouze v podob spreadu un takeacute MONOST investovaacuteniacute teacutem non-stop. Ciacutelem teacuteto diplomoveacute praacutece je na zaacuteklad teoretickyacutech vyacutechodisek navrhnout uacutespscaronnou investiniacute strategii, kteraacute diacuteky implementaci vhodnyacutech zaacutesad soldi managementu zajistiacute v prvniacute annuncio ochranu investovaneacuteho kapitaacutelu un daacutele umoniacute zhodnoceniacute tohoto kapitaacutelu z dlouhodobeacuteho hlediska. Praacutece je rozdlena fare dvou aacutestiacute. V prvniacute aacutesti je vnovaacutena pozornost definovaacuteniacute teoretickeacuteho pozadiacute samostatneacute investiniacute innosti s drazem na jednotliveacute investiniacute analyacutezy. Nejdiacuteve se vnuji popisu samotneacute podstaty un charakteristiky fungovaacuteniacute forexu. V praktickeacute aacutesti je zprvu definovaacutena un navrhnuta investiniacute strategico, jejiacute testovaacuteniacute pomociacute demo uacutetu un daacutele pak samotnyacute prbh investovaacuteniacute. V zaacutevru praktickeacute aacutesti je provedeno zhodnoceniacute jak samotneacute investiniacute strategie, tak takeacute vyhodnoceniacute dosaenyacutech vyacutesledk. 11 UTB ve Zliacuten, Fakulta managementu un ekonomiky 11 Smyslem teacuteto praacutece je proscaronetit MONOST dosaeniacute finanniacute nezaacutevislosti prostednictviacutem obchodovaacuteniacute na forexu un zvaacuteit investiniacute innost jakoto piacutepadnou budouciacute profesi. 12 UTB ve Zliacuten, Fakulta managementu un ekonomiky 12 I. TEORETICKAacute AacuteST 13 UTB ve Zliacuten, Fakulta managementu un ekonomiky 13 1 Forex je anglickaacute zkratka pro Internazionale interbancario di cambio, Tedy mezinaacuterodniacute devizovyacute TRH. Forex (FX) je nejlikvidnjscaroniacute ze vscaronech finanniacutech TRH. Jeho prmrnyacute denniacute obrat je ne viacutece 3 bilioacuteny dolar, co je nkolikraacutet viacutece ne Nuova Yorskaacute un Londyacutenskaacute akciovaacute burza dohromady. FOREX vscaronak na rozdiacutel od akciovyacutech un komoditniacutech TRH nemaacute aacutedneacute centraacutelniacute miacutesto un svyacutem rozsahem zahrnuje vtscaroninu zemiacute svta, k nejvtscaroniacutem centrm mnovyacutech transakciacute pak patiacute Londyacuten, New York una Tokio. Forex Tedy pedstavuje celosvtovou siacute, kteraacute je propojenaacute nejmodernjscaroniacutemi prostedky komunikace. Jednaacute SE o systeacutem vzaacutejemn propojujiacuteciacute banky, pojiscaronovny, investiniacute fondy un spolenosti brokerskeacute, ktereacute sdruujiacute individuaacutelniacute Investitori. Jejich zaacutejmem je na forexu vyuiacutet vzaacutejemnyacutech pohyb ciziacutech mn un jejich smnnyacutech kurz k realizaci zisku, nakoupeniacute Nebo k zajiscarontniacute. 8 V raacutemci struktury devizovyacutech TRH, je nejvhodnjscaroniacute vymezit forex z pohledu splatnosti devizovyacutech transakciacute. Nejedenaacute SE o klasickyacute, vscaronem znaacutemyacute spotovyacute TRH, na ktereacutem probiacutehaacute okamitaacute smna objemu jedneacute mny za za Jinou aktuaacutelniacute platnyacute smnyacute Kurz. Forex SE adiacute fare kategorie termiacutenovyacutech devizovyacutech TRH un vzhledem k charakteru obchodovanyacutech investiniacutech Prodotto sé jednaacute o tzv. derivaacutetovyacute devizovyacute trh, jeho nejznaacutemjscaroniacute produkty jsou devizoveacute future, devizoveacute swapy un devizoveacute OPCE. 5 Tato praacutece se zabyacutevat obchodovaacuteniacutem na trhu devizovyacutech future, kteryacute sé od klasickeacuteho termiacutenoveacuteho trhu liscaroniacute adou standardizovanyacutech obchodniacutech pravidel. Pedevscaroniacutem stanovenyacutem standardizovanyacutem mnostviacutem pro obchod un uzaviacuteraacuteniacutem tchto obchod pouze pes brokera na specializovanyacutech devizovyacutech burzaacutech. 1.1 Pojmy un naacutezvosloviacute na forexu Dleityacutem krokem ke spraacutevneacutemu pochopeniacute un orientaci se na devizoveacutem trhu je nutneacute rozumt specifickeacutemu naacutezvosloviacute un zkratkaacutem, ktereacute se na forexu vyskytujiacute. V naacutesledujiacuteciacute aacutesti budou pedstaveny vyacuterazy Jako diffusione, valore del pip, lo slittamento, il margine, leva Nebo rollover. Kotace Na Forexu se obchodujiacute jednotliveacute naacuterodniacute mny, Jako napiacuteklad americkyacute dolar, evropskaacute MNA euro, japonskyacute jen, britskaacute Bilancia, australskyacute Dolar, eskaacute i slovenskaacute corona. Obcho - 14 UTB ve Zliacuten, Fakulta managementu un ekonomiky 14 dy probiacutehajiacute vdy tak, e uritou MNU nakupujeme za uritou Jinou MNU. Meme napiacuteklad nakoupit americkyacute dolar ZA euro. Zkratka tohoto mnoveacuteho paacuteru vypadaacute naacutesledovn: EURUSD. Jeliko je euro uvedeno Jako prvniacute, iacutekaacuteme, e di euro je v tomto mnoveacutem paacuteru mnou zaacutekladniacute neboli mnou bazickou. Americkyacute dolar je oznaovaacuten Jako MNA denominaniacute. Pro naacutezornou ukaacutezku uvaacutediacutem zaacutepis kurzu mnoveacuteho paacuteru, tak Jak se s niacutem meme setkat v kadodenniacutem ivot. Mnovyacute paacuter: EURUSD Pi naacutekupu naacutem mnovyacute Kurs iacutekaacute, Kolik budeme muset zaplatit jednotek kotovaciacute mny, abychom mohli koupit jednu jednotku zaacutekladniacute mny. Tzn. podle uvedeneacuteho piacutekladu musiacuteme zaplatit americkyacutech dolar, abychom nakoupili 1 Euro. Pi prodeji naacutem mnovyacute Kurs iacutekaacute, Kolik jednotek kotovaciacute mny dostaneme, kdy prodaacuteme 1 jednotku zaacutekladniacute mny. Tzn. podle piacutekladu obdriacuteme americkyacutech dolar, kdy prodaacuteme 1 Euro. Ve skutenosti se vscaronak nikdy nesetkaacuteme SE stejnyacutem kurzem, ZDA nakupujeme Nebo prodaacutevaacuteme, naacutem vdy u kadeacuteho mnoveacuteho paacuteru vystupujiacute 2 iacutesla. Prvniacute iacuteslo byacutevaacute vtscaroninou BID (nabiacutedka) un druheacute iacuteslo ASK (poptaacutevka). Prendere si znovu pedstaviacuteme vzorovyacute zaacutepis z libovolneacuteho kurzoveacuteho liacutestku: BID ASK EURUSD Tabulka 1. EURUSD BID, ASK BID Cena je to nabiacutedkovaacute cena, za kterou se obchodniacuteci pokouscaronejiacute od klient koupit Euro proti US dolaru. ASK Cena je to poptaacutevkovaacute cena, za kterou se obchodniacuteci pokouscaronejiacute klientm PRODAT Euro proti US dolaru. Rozdiacutel mezi BID un ASK cenou se nazyacutevaacute SPREAD. SPREAD 15 UTB ve Zliacuten, Fakulta managementu una diffusione ekonomiky 15 neboli rozptiacute je rozdiacutel mezi naacutekupniacute un prodejniacute cenou. Diffusione je u jednotlivyacutech mediatore vtscaroninou pevn daacuten un pedevscaroniacutem na spreadu spolenosti profitujiacute. Ve forexu platiacute jedna obecnaacute zaacutesada - diffondere je piacutemo uacutemrnyacute likvidit mny. Proto nejviacutece obchodovaneacute paacutery EURUSD un USDJPY majiacute niacutezkeacute spalmabile, Nebo jejich likvidita (zaacutejem o koupi Nebo prodej) je vysokaacute. Naproti tomu ha likvidniacute mnoveacute paacutery majiacute vysokeacute spalmabile. Napiacuteklad britskaacute libra (GBP) un scaronvyacutecarskyacute Frank (CHF) jsou pomrn likvidniacute diacuteliacute mny, ale diffusione u mnoveacuteho paacuteru CdA GBPCHF je. Tento paacuter neniacute zkraacutetka vyacuteznamn obchodovanyacute. Diffusione maacute na Forexu pro investora kliacuteovyacute vyacuteznam. Vyacuteznamn se podiacuteliacute na obchodniacutekov zisku Nebo ztraacutet. Proto kadyacute investitore voliacute brokera, kteryacute nabiacuteziacute nejmenscaroniacute spalmabile. U vyacutescarone uvedenyacutech hlavniacutech mnovyacutech paacuter, EURUSD Tedy un USDJPY, je u vtscaroniacutech brokerskyacutech spolenostiacute obvyklyacute diffuse 2-3 corpo. Dalscaroniacute velmi likvidniacute paacutery Jako GBPUSD, USDCHF, EURJPY, USDCAD un AUDUSD majiacute obvykle spalmabile mezi 4-5 corpo. Diacuteliacute jeden bod (nkdy Pip oznaovaacuteno Jako indico) je matematicky 0,0001 njakeacute jednotky. Na tyi desetinnaacute miacutesta se kotujiacute vscaronechny mnoveacute paacutery mimo japonskeacuteho jenu (JPY), kteryacute je kotovaacuten ve paacuterech vscaronech na dv desetinnaacute miacutesta (0,01), un kdy pohyb jednoho Bodu maacute stejnyacute vyacuteznam. PIP VALORE Hodnota kadeacuteho Bodu je u jednotlivyacutech mnovyacutech paacuter vyjaacutedena tzv. Valore Pip (PV). PV je u diacuteliacutech rozdiacutelnyacute paacuter. U vscaronech mnovyacutech paacuter, kde je danaacute MNA kotovanaacute k dolaru (EURUSD, GBPUSD) PI velikosti investice 1 lotto (co je jedna standardniacute naacutekupniacute jednotka v hodnot 100 tisiacutec daneacute mny) je hodnota pipu 10. Pokud da objem mny byl (tzv. Minilotto ), potom da hodnota 1 pipu byla 1. Pokud da objem Mny byl 1000 (tzv. Mikro sacco), potom da hodnota 1 pipu byla 0,1. Znamenaacute a, e pokud zadaacuteme obchodniacute piacutekaz na naacutekup Mny EURUSD v objemu 1 lotto pi hodnot 1,3653 naacutekup, je obvyklaacute prodejniacute cena 1,3651 (cioè diffusa 2 corpo), jsme ihned pi vstupu v miacutenusu 20 USD (2 corpo x 10 DOLLARO STATUNITENSE). Pokud se cena pousne na hodnotu 1,3660 un svou pozici uzaveme, Zisk iniacute 70 USD (7 x 10 USD za jeden BOD). MARGINE un margine LEVERAGE neboli zaacuteloha i zaacuteruka je zaacutekladniacutem naacutestrojem pi obchodovaacuteniacute investitori pes banky Nebo brokerskeacute spolenosti. Margine maacute obvykle piacutemou souvislost s dalscaroniacutem pojmem leva neboli paacutekovyacutem naacutestrojem zkraacutecen paacutekou. 16 UTB ve Zliacuten, Fakulta managementu un ekonomiky 16 Jak bylo uvedeno vyacutescarone, hodnota jednoho lotu pedstavuje jednotek daneacute mny. Aby byly finanniacute trhy piacutestupneacute teacutem kadeacutemu drobneacutemu investoru, kteryacute nedisponuje praacutev takovou Sumou Penz un bylo takeacute dosaeno vtscaroniacute likvidity, byl vytvoen unikaacutetniacute pomrovyacute zaacutelohovyacute systeacutem tzv. neboli leva obchodovaacuteniacute paacuteky pomociacute. Broker poskytne investorovi celou aacutestku (100 tisiacutec) a na zaacuteklad velikosti pomru jeho leva k pvodniacute aacutestce (Tedy u standardniacuteho lotu vdy jednotek) daneacute mny, margine investitore sloiacute neboli zaacutelohu (respektive je mu automaticky blokovaacutena na uacutetu pi zadaacuteniacute pokynu). Velikost paacuteky (leverage) je tak obvykle piacutemo uacutemrnaacute sloeneacute zaacuteloze (marginu). Leverage se pohybuje od hodnoty 500: 1 a Po teba jen 1: 1. Vyacutescarone poskytnuteacute paacuteky do jisteacute miacutery odraacuteiacute i kapitaacutelovou un poziniacute siacutelu brokerskeacute spolenosti neboli a, jak vysokeacute paacuteky un rozsahy si me subjekt dovolit. eeno Zjednoduscaronen, pi paacutece 100: 1 meme na zaacutelohu (margine) 1.000 ovlaacutedat Margin Call Pokud Bude miacutet mediatore jakyacutekoliv dvod domniacutevat sé, e je investorova pozice ohroena a jeho ztraacutety se bliacuteiacute daneacutemu marginu, Bude tzv poadovat. Margin Call. Aby omezil mediatore svaacute i investorova rizika, poadovat Bude vloeniacute dalscaroniacute hotovosti na uacuteet anebo ukoneniacute pozice. V piacutepad, e investitore neprovede ani jednu z monostiacute, mediatore saacutem Zave otevenou pozici ve chviacuteli, kdy ztraacutety dosaacutehnou daneacuteho marginu. ROLLOVER Neboli pevedeniacute. Na trhu spotoveacutem je vtscaroninou konec pracovniacuteho dne ve 21:59 (Londyacutenskeacuteho ASU - GMT). Jakeacutekoliv oteveneacute pozice jsou v tomto ase automaticky pevedeny do dalscaroniacuteho obchodniacuteho dne, kteryacute opt koniacute ve 21:59. Pevedeniacute pozice je spojeno s uacuteroeniacutem obchodovanyacutech mn. Proto, aby mediatore Mohl vypoiacutetat uacuterok na konci dne, uzave investorovu pozici un opt oteve takka souasn pozici novou. Pro investora je dleiteacute jestli Danou MNU v paacuteru kupuję Nebo prodaacutevaacute un jakeacute jsou uacuterokoveacute sazby mezi DVMA mnami. Pokud Tedy investitore driacute pes NOC dlouhou pozici paacuteru, KDE zaacutekladniacute MNA maacute vtscaroniacute uacuterokovou sazbu ne MNA kotovaciacute, pipiacutescarone si investitore Zisk, v podob rozdiacutelu uacuterokovyacutech sazeb. Pokud vscaronak investitore napiacuteklad driacute kraacutetkou pozici stejneacuteho paacuteru, zaznamenaacute Naopak ztraacutetu. 8 17 UTB ve Zliacuten, Fakulta managementu un ekonomiky Subjekty devizoveacuteho trhu Z obecneacuteho hlediska lze uacuteastniacuteky forex trhu zaadit fare Skupin naacutesledujiacuteciacutech: banky, brokerskeacute spolenosti un zaacutekazniacuteci Obchodniacute banky Obchodujiacute denn miliardy dolar una per zahrnuje sluby svyacutem zaacutekazniacutekm, obchody uskutenneacute pro velkeacute klienty un samozejm takeacute jejich vlastniacute spekulace na forexu. Bankovniacute dealei vtscaroniacutech banca v podstat plniacute na mezibankovniacutem trhu funkci tzv. TVRC trhu neboli market maker, znamenaacute co, e v kadeacutem okamiku obchodovaacuteniacute musiacute zajiscaronovat likviditu trhu. Pokud dostanou dotaz od nktereacuteho z uacuteastniacutek trhu, jejich povinnostiacute je kotovat Oba kurzy naacutekup (bid) i prodej (chiedere). proces Tento se nazyacutevaacute tvorba trhu. Velkyacutemi tvrci trhu jsou napiacuteklad: Citigroup, HSBC, JP Morgan Chase un dalscaroniacute. 3 Centraacutelniacute banky Centraacutelniacute banky hrajiacute na velkoobchodniacutem (mezibankovniacutem) devizoveacutem trhu Velice dleitou Roli. Na forex vstupujiacute zejmeacutena v souvislosti s provaacutedniacutem tzv. devizovyacutech intervenciacute, kdy pomociacute rivenditore svyacutech nakupujiacute Nebo prodaacutevajiacute uritou zahraniniacute MNU s ciacutelem bu stabilizovat kurz domaacuteciacute mny, Nebo zabezpeit takovyacute vyacutevoj kurzu sveacute mny, kteryacute bude v souladu se zaacutemry jejiacute monetaacuterniacute politiky. Z Toho vyplyacutevaacute, e primaacuterniacutem ciacutelem centraacutelniacutech banca pi obchodovaacuteniacute na forexu neniacute dosaeniacute zisku, ale splnniacute pedem stanoveneacuteho ciacutele v raacutemci mnoveacute politiky. Politika banca centraacutelniacutech un instituciacute vlaacutedniacutech hraje na forexu Velmi dleitou Roli. Pedevscaroniacutem Tyto centraacutelniacute banky zajiscaronujiacute stabilitu piacutesluscaronnyacutech zemiacute kontrolou zaacutesob penniacutech prostedk. Centraacutelniacute banky jsou takeacute vrcholnou instituciacute bankovniacuteho dozoru. Hlavniacutem naacutestrojem centraacutelniacute banky je stanoveniacute uacuterokoveacute sazby, od ktereacute se naacutesledn odviacutejejiacute sazby jednotlivyacutech obchodniacutech banca. Zvyscaronovaacuteniacutem un sniovaacuteniacutem uacuterokovyacutech sazeb centraacutelniacute banka de facto ovlaacutedaacute ekonomiku staacutetu. 3 Zaacutekazniacuteci Do teacuteto skupiny patiacute jednotliviacute spekulanti, instituce finanniacute, investiniacute fondy i teba mezinaacuterodniacute spolenosti. I KDY pozice zaacutekazniacutek neniacute tak dramaticky vyacuteznamnaacute Jako pozice banca, nememe iacuteci, e da SE forex bez teacuteto skupiny obescaronel. Patiacute fare soukoliacute stejn Jako ostatniacute skupiny, Piem jedna druhou bezprostedn potebuje. Fare teacuteto patiacute skupiny I 18 UTB ve Zliacuten, Fakulta managementu un ekonomiky 18 obchodniacutek spekulant, kteryacute maacute MONOST spraacutevnyacutem postupem un odhadem vyacutevoje kurzu mn zhodnotit sveacute prostedky Obchodniacuteci (brokei, makleacutei) jejich hlavniacutem uacutekolem je zprostedkovat un ulehit obchod mezi DVMA stranami. Obvykle majiacute spojeniacute na ostatniacute makleacutee, Banky, instituce un asto se takeacute sami staacutevajiacute tvrci trhu. Je naprosto bneacute, e makleacutei mohou nabiacutednout zaacutekazniacutekm lepscaroniacute kurs mny ne banky. Makleacute je po celeacutem SVT nepeberneacute mnostviacute un je proto vdy tkaacute Volba vybrat Toho nejlepscaroniacuteho pro sveacute poteby. Mezi nejznaacutemjscaroniacute on-line FX makleacutee patiacute: FX Solutions, FXCM, FXDD, Alpari, OANDA, CMS, Trading lmb Diacuteky obrovskeacutemu Potu uacuteastniacutek un jejich rznorodosti je mnovyacute TRH nejplynulejscaroniacutem finanniacutem trhem na SVT un ani takoveacute instituce, Jako jsou centraacutelniacute banky nejvtscaroniacutech staacutet svta, jiacutem nejsou schopny manipulovat. Vzhledem k teacuteto situaci v zaacutesad jedinyacute determinante hodnoty mnovyacutech kurz pedstavuje aktuaacutelniacute nabiacutedka un po poptaacutevka daneacute mn. 3 1.3 Obchodovaneacute mny Devizovyacute TRH (forex, FX) je nejvtscaroniacutem un nejlikvidnjscaroniacutem trhem na SVT s daleko nejvyscaronscaroniacutem denniacutem obratem. Podle Banky pro mezinaacuterodniacute platby se objem obchodu mezi Lety 1992 Un teacutem ztynaacutesobil del 2008. Zatiacutemco objem obchod za posledniacute Roky stoupl velmi dynamicky, Struktura mn, ve kteryacutech se tyto transakce provaacutedjiacute, se mniacute jen maacutelo. Na trhu devizoveacutem probiacutehajiacute obchody vscaronech voln smnitelnyacutech svtovyacutech mn. Americkyacute dolar je za povaovaacuten hlavniacute svtovou MNU un takeacute univerzaacutelniacute miacutetko pro ohodnoceniacute jineacute mny obchodovaneacute na Forexu. Nejviacutece obchodovaneacute un tiacutem paacutedem oznaovaneacute Jako hlavniacute Mny nd Forexu jsou: USD Americkyacute dolar simbolo EUR Euro dolar simbolo BP Bilancia simbolo scaronterlink CHF Scaronvyacutecarskyacute Frank - simbolo CHF JPY Japonskyacute jen simbolo 19 UTB ve Zliacuten, Fakulta managementu un ekonomiky Americkyacute dolar dolar Americkyacute je nejpouiacutevanjscaroniacute mnou na SVT. Postaveniacute americkeacute mny je daacuteno zejmeacutena dominanciacute USA ve svtoveacute ekonomice, kde jsou Spojeneacute staacutety s HDP pesahujiacuteciacutem 14 bilion dolar nejvtscaroniacutem ekonomickyacutem subjektem. V americkyacutech dolarech se obchodujiacute prakticky vscaronechny hlavniacute svtoveacute komodity un je v nich denominovaacutena viacutece ne Polovina svtoveacuteho dluhu. Dolar je takeacute dominantniacute rezervniacute mnou. Na americkou MNU jsou pevn zavscaroneny rovn nktereacute dalscaroniacute mny un Jako uchovatel hodnoty slouiacute dolar takeacute v annuncio rozvojovyacutech zemiacute s nestabilniacute ekonomikou. 3 Euro je po dolaru druhaacute nejviacutece obchodovanaacute MNA na devizoveacutem trhu. Spolenaacute evropskaacute mna byla zavedena v ROCE 1999, una jejiacute vyacuteznam od teacute Doby ROSTE, co je daacuteno mj. I vyacuteraznyacutem zhodnoceniacutem, ktereacute ji v posledniacutech letech provaacutezelo, un ktereacute jiacute pomohlo pekonat pvodniacute nedvru investitore. Eurozoacutena dosahuje piblin stejn vysokeacuteho HDP Jako Spojeneacute staacutety un stejn Jako dolar, takeacute evropskaacute MNA je vysoce uiacutevanou mnou v mezinaacuterodniacutem obchod. 3 Vedlejscaroniacute mny un exotickeacute mny Jednaacute sé o mny voln dostupneacute, avscaronak na spotoveacutem trhu mohou miacutet come da ASU Malou likviditu. Na trhu forwardoveacutem mi Platit omezeniacute splatnosti tchto mn na dobu maximaacuteln fare 6 msiacutec. Patiacute sem: corona Norskaacute, Daacutenskaacute corona, Scaronveacutedskaacute corona, Australskyacute dolar, Kanadskyacute dolar, Novozeacutelandskyacute dolar Exotickeacute mny jsou mny, ktereacute nejsou asto obchodovatelneacute z dvodu maleacuteho zaacutejmu. Majiacute takeacute velmi Malou likviditu. Napiacuteklad Singapurskyacute dolar, Polskyacute zlotyacute Nebo eskaacute corona 1.4 Mnoveacute paacutery Pi obchodovaacuteniacute na forexu se vdy obchodujiacute mnoveacute paacutery. Nktereacute majiacute obrovskou likviditu, kteraacute je danaacute postaveniacutem Obou mn z hlediska svtoveacuteho vyacuteznamu. Jineacute mnoveacute paacutery se obchodujiacute skromnji un proto pro Investitori un spekulanty vtscaroninou nejsou zajiacutemaveacute. 9 Nejviacutece obchodovaneacute mnoveacute paacutery jsou uvedený v piacuteloze P5. 20 UTB ve Zliacuten, Fakulta managementu un ekonomiky EURUSD Mnovyacute paacuter EURUSD je logicky nejlikvidnjscaroniacutem paacuterem na devizoveacutem trhu un zahrnuje 28 vescaronkeryacutech obchod. Euro, ktereacutemu se na tomto paacuteru OBA pezdiacutevaacute takeacute anti-Dolar, je siln ovlivovaacuteno situaciacute ve Spojenyacutech staacutetech un tak viacutece ne kondici Eurozoacuteny, tento paacuter odraacuteiacute siacutelu americkeacute ekonomiky. Z evropskyacutech zemiacute pak tento paacuter nejviacutece ovlivuje situace v Nmecku, ktereacute je motorem eurozoacuteny una z tohoto pohledu je evropskaacute MNA velmi citlivaacute nd dati nkteraacute ekonomickaacute, Jako je pisolino. indice IFO, miacuteciacute nmeckeacute podnikatelskeacute klima. Z ostatniacutech makroekonomickyacutech fondamento Euro nejviacutece ovlivuje zasedaacuteniacute Evropskeacute centraacutelniacute banky (BCE) un vyacutesledky inflace, co je daacuteno tiacutem, e prvoadyacutem ciacutelem BCE je udreniacute cenoveacute stabilità s inflaniacutem ciacutelem miacutern pod 2.9 1.5 Obchodniacute HODINY na forexu Na tradiniacutech forexovyacutech trziacutech v Londyacuten, Nuovo Yorku un Tokiu probiacutehaacute teacutem 60 vscaronech devizovyacutech obchod. Na svtoveacutem devizoveacutem trhu SE obchoduje 24 Hodin denn viacutekendy mimo, resp. obchodovaacuteniacute probiacutehaacute nepetrit od Panno di 23:00 do paacutetku 22:00 SE. Podle US asu je to od 18:00 EST v nedli un do 16:00 EST v paacutetek. Diacuteky asovyacutem paacutesmm se obchodovaacuteniacute v jednotlivyacutech svtovyacutech centrech pekryacutevaacute. Forexoveacute obchody zaiacutenajiacute kadyacute den v Sydney, PAK SE pesunou fare Tokia, naacutesledn fare Londyacutena un koniacute v Nuovo Yorku. 3 SYDNEY TOKYO Londra New York Obraacutezek 1. Obchodniacute HODINY na jednotlivyacutech trziacutech v SE Podle bodoveacuteho rozsahu dosahujiacute obchody nejvtscaroniacute aktivity v asoveacutem uacuteseku mezi hod. kdy jsou tradin zveejovaacuteny fundamenty v Stati Uniti d'America un kdy tento TRH (USA) zaiacutenaacute svou denniacute aktivitu. Vyacuteznamnaacute je rovn aktivita mezi 8-11 hod. dopoledne SE, kteraacute kulminuje kolem 9-10 hod. kdy je Evropa nejaktivnjscaroniacute. Uacutesek Mezi hod. maacute tendenci menscaroniacuteho poklesu, kdy TRH oekaacutevaacute reakci probouzejiacuteciacutech SE USA na danyacute vyacutevoj FX trhu a na ji zmiacutenneacute USA fundamenty un jejich naacuteznaky vyacutesledk. 21 UTB ve Zliacuten, Fakulta managementu un ekonomiky 21 2 TEORETICKEacute Modely STANOVENIacute DEVIZOVEacuteHO KURZU V minulosti byla vypracovaacutena ada teoriiacute vysvtlujiacuteciacute hodnotu smneacute kurzu dvou mn. V naacutesledujiacuteciacutem textu uvaacutediacutem dv zaacutekladniacute teorie, ktereacute jsou bn uvaacutedny jako souaacutest makroekonomickyacutech vdniacutech discipliacuten. 2.1 Teorie parity kupniacute siacutely (Purchasing power parity-ppp ) Tato teorie tvrdiacute, e dlouhodobyacute devizovyacute kurzu dvou mn pedstavuje miacuteru, kteraacute vyrovnaacutevaacute mnovou kupniacute siacutelu, tedy cena zboiacute v jedneacute zemi by se mla rovnat cen teacuteho zboiacute v jineacute zemi. Teorie rozliscaronuje dv verze: teorie absolutniacute kupniacute siacutely a teorie pomrneacute kupniacute siacutely. Podle teorie absolutniacute kupniacute siacutely, se kurz rovnaacute pomru cenovyacutech hladin v obou zemiacutech. Nicmeacuten, tato verze teoreticky funguje pouze v piacutepad, e je moneacute najiacutet dv zem, ktereacute produkujiacute nebo spotebovaacutevajiacute stejneacute zboiacute. Daacutele takeacute tato teorie pedpoklaacutedaacute, e naacuteklady na dopravu a obchodniacute barieacutery jsou zanedbatelneacute. Ve skutenosti vscaronak pepravniacute naacuteklady pedstavujiacute vyacuteznamneacute naacutekladoveacute poloky a jsou odliscaronneacute po celeacutem svt. 11 Teorie pomrneacute kupniacute siacutely tvrdiacute, e procentniacute zmna devizoveacuteho kurzu oproti zaacutekladniacutemu obdobiacute musiacute byacutet rovna rozdiacutelu procentuaacutelniacute zmny domaacuteciacute cenoveacute hladiny a procentuaacutelniacute zmny zahraniniacute cenoveacute hladiny. Pomrnaacute verze PPP vscaronak praacutev zaostaacutevaacute v komplikovaneacutem definovaacuteniacute zaacutekladniacuteho obdobiacute. Na spotoveacutem trhu se vscaronak smnnyacute kurz pohybuje nezaacutevisle na pomru domaacuteciacutech a zahraniniacutech cen a v kraacutetkodobeacutem horizontu, je smnnyacute kurz spiacutescarone ovlivnn situaciacute na finanniacutech trziacutech. 2.2 Teorie elasticity Tato teorie tvrdiacute, e smnnyacute kurz je cena deviz, ktereacute dlouhodob udrujiacute platebniacute bilanci v rovnovaacuteze. Jinyacutemi slovy, smnyacute kurz reaguje na zmny v obchodniacute bilanci do teacute miacutery, jak elastickaacute je poptaacutevka po daneacutem importovaneacutem zboiacute. Napiacuteklad, pokud dovoz do zem pesahuje vyacutevoz, pak je jejiacute obchodniacute bilance zaacutepornaacute. Domaacuteciacute mna v tomto piacutepad oslabuje, zlevuje tak exportovaneacute zboiacute a zdrauje zboiacute importovaneacute. To vede ke zvyacutescaroneniacute exportu daneacute zem a sniacuteeniacute importu. Neustaacuteleacutemu tak dochaacuteziacute k vyrovnaacutevaacuteniacute obchodniacute bilance staacutetu. Tato teorie vscaronak zaostaacutevaacute z kraacutetkodobeacuteho pohledu, devizovyacute kurz je toti kraacutetkodob neelastickyacute. 11 22 UTB ve Zliacuten, Fakulta managementu a ekonomiky 22 Tyto teorie se vscaronak dle meacuteho naacutezoru absolutn nevnujiacute spekulaniacutem silaacutem, ktereacute majiacute na finanniacutech trziacutech znanou vaacutehu. Daacutele takeacute neniacute zohlednna uacuterokovaacute sazba jednotlivyacutech mn, jakoto vyacuteznamnyacute faktor pro umiacutestniacute investic do vyacutescarone uacuteroeneacute mny. Z tohoto dvodu povauji za nutneacute studium fundamentaacutelniacute a technickeacute analyacutezy, jakoto jedineacuteho prostedku k ureniacute budouciacuteho vyacutevoje smneacuteho kurzu mny. 23 UTB ve Zliacuten, Fakulta managementu a ekonomiky 23 3 INVESTINIacute ANALYacuteZY Obchodovaacuteniacute na finanniacutech trziacutech vyaduje jeden z nejkomplexnjscaroniacutech piacutestup ve srovnaacuteniacute s ostatniacutemi lidskyacutemi innostmi. Znamenaacute dkladnou analyacutezu vscaronech dostupnyacutech informaciacute o obchodovaneacutem instrumentu a jejiacute spraacutevneacute vyhodnoceniacute. Dnes se obchoduje on-line a informace z druheacuteho konce svta mohou v miku ovlivnit ceny a sentiment trh na jineacutem kontinentu. V zaacutesad existujiacute dva piacutestupy ke zkoumaacuteniacute trh. Jednaacute se o fundamentaacutelniacute a technickou analyacutezu trh, ktereacute jsou zaacutekladniacutemi scaronkolami myscaronleniacute obchodniacutek. Ob analyacutezy majiacute naprosto rozdiacutelnyacute piacutestup, piem oba typy piacutestup se dajiacute pouiacutet pro analyacutezu jakeacutehokoliv finanniacuteho aktiva. 3.1 Fundamentaacutelniacute analyacuteza Doc. Miloscaron Kraacute ve svyacutech skriptech definuje fundamentaacutelniacute analyacutezu jako metodu: pro podrobneacute zkoumaacuteniacute pedmtu nascaroneho investiniacuteho zaacutejmu. Jejiacute podstatou je odhaleniacute vscaronech jednotlivyacutech nejvyacuteznamnjscaroniacutech aacutestiacute zkoumaneacuteho objektu, vztah mezi nimi, tmito vztahy a vnjscaroniacutem prostediacutem a daacutele ureniacute faktor, ktereacute nejviacutece ovlivujiacute jejiacute vyacutevoj (celeacuteho celku i jeho jednotlivyacutech aacutestiacute) vetn ureniacute smru tohoto psobeniacute a jejich kvantifikace. Podle doc. Kraacutea se fundamentaacutelniacute analyacuteza sklaacutedaacute z 3 hlavniacutech analyzovanyacutech aacutestiacute: Z aacutesti analyacutezy ekonomickeacute (tj. makro a mikroekonomickeacute a nkdy i mezzo ekonomickeacute) Z analyacutezy politickyacutech vliv Z analyacutezy sezonniacutech a spekulaniacutech vliv A na jejich zaacuteklad se snaiacute o co monaacute nejpesnjscaroniacute syntetickyacute odhad vyacutesledneacuteho psobeniacute tchto vliv na budoucnost pedmtneacuteho aktiva. aacutest ekonomickaacute je zamena na podrobneacute zkoumaacuteniacute vscaronech nejvyacuteznamnjscaroniacutech makro a mikroekonomickyacutech projev a parametr, ktereacute umoniacute co nejpesnji stanovit skutenou vnitniacute hodnotu pedmtneacuteho aktiva v momentu jeho zkoumaacuteniacute a porovnat ji s praacutev existujiacuteciacute trniacute cenou. 24 UTB ve Zliacuten, Fakulta managementu a ekonomiky 24 Fundamentaacutelniacute analyacuteza se jinyacutemi slovy snaiacute pedpovdt, jakyacutem zpsobem ovlivujiacute pohyby kurzu (akciiacute, komodit nebo mny) ekonomickaacute a hospodaacuteskaacute data, politickaacute a celospoleenskaacute situace. Postup prognoacutezy se odehraacutevaacute standardn ve tech krociacutech: 1. Globaacutelniacute analyacuteza - zkoumaacute zejmeacutena celkovou hospodaacuteskou situaci 2. Oborovaacute analyacuteza - zkoumaacute tendence vyacutevoje daneacuteho uacuteseku 3. Analyacuteza konkreacutetniacuteho subjektu - zkoumaacute hodnotu akcie, komodity nebo mny4 Vzhledem k charakteru forexu trhu se fundamentaacutelniacute analyacuteze zabyacutevaacute pouze tmito kroky: 1. Globaacutelniacute analyacuteza - kteraacute pedpoviacutedaacute vyacutevoj mnovyacutech trh jako celku 2. Analyacuteza konkreacutetniacuteho subjektu u FX trhu sleduje vyacutevoj uriteacuteho mnoveacuteho paacuteru Ale protoe je forex mezinaacuterodn propojenyacutem trhem, takka bez hranic, i tyto dva kroky se navzaacutejem proliacutenajiacute a tvoiacute mnohdy jednu velkou globaacutelniacute fundamentaacutelniacute analyacutezu FX trhu. Na zaacuteklad analyacutezy mnostviacute hierarchicky uspoaacutedanyacutech ekonomickyacutech ukazatel hledaacuteme ekonomiku, kteraacute si vede dobe a zaacutekonit tak dobe si vede i jejiacute mna. iacutem leacutepe si vede ekonomika piacutesluscaronneacute zem, tiacutem viacutece okolniacutech zemiacute viacute jejiacute mn Zaacutekladniacute ukazatele globaacutelniacute analyacutezy Uacuterokoveacute sazby Zmna uacuterokovyacutech sazeb pedstavuje jeden z kliacuteovyacutech fundament pro vscaronechny obchodniacuteky, a u jsou v centru jejich pozornosti akcie, dluhopisy, nebo mny. Rst uacuterokovyacutech sazeb iniacute danou mnu atraktivnjscaroniacute, protoe zvyscaronuje nominaacutelniacute vyacutenos dluhopis a jinyacutech dluhovyacutech instrument, ktereacute jsou v daneacute mn denominovaacuteny. Investor by pak ml sledovat vyacutevoj uacuterokovyacutech sazeb a oekaacutevaacuteniacute, s tiacutemto vyacutevojem spojenaacute. Jeliko se na devizoveacutem trhu obchoduje tak, e se vdy jedna mna nakupuje a druhaacute prodaacutevaacute, je vdy dobreacute sledovat vyacutevoj uacuterokovyacutech sazeb pro ob obchodovaneacute mny a jejich vzaacutejemnyacute uacuterokovyacute diferenciaacutel. Jestlie se napiacuteklad uacuterokovyacute diferenciaacutel mezi Eurozoacutenou a USA v posledniacutech letech rozscaronioval (ve prospch Eurozoacuteny), znamenalo to piacuteliv spekulativniacuteho kapitaacutelu ze Spojenyacutech staacutet do Eurozoacuteny a evropskaacute mna tak z dvodu vyscaronscaroniacute poptaacutevky, za jinak nezmnnyacutech okolnostiacute, posilovala. 25 UTB ve Zliacuten, Fakulta managementu a ekonomiky 25 Inflace. Vtscaronina centraacutelniacutech bank v dnescaronniacute dob pescaronla k ciacutelovaacuteniacute inflace a jineacute, jako nap. americkyacute Fed, adiacute inflaci spolen s nezamstnanostiacute mezi dv rozhodujiacuteciacute mnov-politickaacute kriteacuteria, a tak praacutev inflace stojiacute v popediacute pozornosti vscaronech obchodniacutek. Jejiacute rst nad inflaniacute ciacutel centraacutelniacute banky signalizuje monost brzkeacuteho rstu uacuterokovyacutech sazeb a vytvaacuteiacute tak spekulativniacute tlaky na naacutekup daneacute mny, zatiacutemco jejiacute pokles tuto mnu vi ostatniacutem znevyacutehoduje. Inflace tedy v kraacutetkeacutem horizontu mnu iniacute atraktivnjscaroniacute, jejiacute trvalyacute a vysokyacute rst je vscaronak znakem makroekonomickeacute nerovnovaacutehy a me v uriteacutem bod zaiacutet danou zemi poscaronkozovat. HDP Hrubyacute domaacuteciacute produkt indikuje hodnoty vscaronech produkt a slueb vyprodukovanyacutech v daneacute zemi bez ohledu na to, kdo vlastniacute aktiva nebo jakeacute naacuterodnosti je pracovniacute siacutela vyuiacutevanaacute k produkci takovyacutech produkt a slueb. Domaacuteciacute mn pomaacutehaacute stabilniacute makroekonomickeacute prostediacute, trvale vyscaronscaroniacute hospodaacuteskyacute rst ne v ostatniacutech zemiacutech a tedy i vyscaronscaroniacute vyacutenosnost investic, pomaacutehaacute piacutelivu noveacuteho kapitaacutelu do zem a nutiacute zahraniniacute obchodniacuteky nakupovat domaacuteciacute mnu. Rychlyacute hospodaacuteskyacute rst naviacutec zpsobuje naacuterst kapacitniacuteho vyuitiacute ekonomiky a v moment, kdy zanou volneacute kapacity dochaacutezet, vznikaacute tlak na rst inflace a uacuterokovyacutech sazeb, co podporuje spekulativniacute poptaacutevku po daneacute mn. Trh praacutece Data z trhu praacutece jsou dalscaroniacutem dleityacutem a velmi siln sledovanyacutem fundamentem na forexu. Pokles zamstnanosti je monyacutem naacuteznakem klesajiacuteciacute hospodaacuteskeacute aktivity, kteraacute me eventuaacuteln veacutest ke sniacuteeniacute uacuterokovyacutech sazeb, ktereacute budou miacutet negativniacute dopad na domaacuteciacute mnu. Naopak rst zamstnanosti je dalscaroniacutem ze signaacutel o dobreacute kondici ekonomiky, kteryacute v budoucnu me vyvolat vyscaronscaroniacute inflaniacute tlaky a zvyscaronovaacuteniacute uacuterokovyacutech sazeb. Praacutev vyacutesledky z pracovniacuteho trhu tak patiacute mezi fundamenty, ktereacute miacutevajiacute asto velmi vyacuteraznyacute dopad na kurz mny, a to proto, e je jejich bezprostedniacute vyacutevoj, na rozdiacutel od uacuterokovyacutech sazeb, inflace a hospodaacuteskeacuteho rstu, o poznaacuteniacute he predikovatelnyacute a asto tak nabiacuteziacute nemalaacute pekvapeniacute. 26 UTB ve Zliacuten, Fakulta managementu a ekonomiky 26 Platebniacute bilance Platebniacute bilance zachycuje objem vscaronech vyscaronlyacutech a doscaronlyacutech plateb do ekonomiky uriteacuteho staacutetu. Pokud je platebniacute bilance aktivniacute, tedy v kladnyacutech iacuteslech, bude kurz daneacute mny posilovat. Pokud si uvdomiacuteme prvniacute aacutest platebniacute bilance, a to vyacutevoz a dovoz zboiacute, kteryacute je zachycen v tzv. obchodniacute bilanci, uvdomiacuteme si jasnou analogii, e pokud je obchodniacute bilance v plusu maacute to pozitivniacute vliv na kurz domaacuteciacute mny, vzhledem k zvyacutescaroneneacute poptaacutevce po teacuteto mn. 12 Vscaronechny vyacutescarone zmiacutenneacute ukazatele jsou zaacutekladniacutem vyacutechodiskem pro stanovovaacuteniacute monetaacuterniacute politiky staacutetu a tiacutem i nastavovaacuteniacute uacuterokovyacutech mr pro piacutescarontiacute obdobiacute. Pokud se ekonomika nachaacuteziacute v rstoveacute faacutezi, mla by centraacutelniacute banka staacutetu peexponovanyacute rst pimen tlumit postupnyacutem zvyscaronovaacuteniacutem uacuterokovyacutech sazeb. V opaneacutem piacutepad, v dob recese saacutehne centraacutelniacute banka k sniacuteeniacute uacuterokovyacutech sazeb, aby zlevnila domaacuteciacute mnu pro budouciacute investory a nastartovala tak znovu ekonomickyacute rst Centraacutelniacute banky a vyacuteznamneacute fundamenty pro mnovyacute paacuter EURUSD Centraacutelniacute banka USA, spraacutevnji Federaacutelniacute rezervniacute banka (FED), maacute uacuteplnou nezaacutevislost v udaacutevaacuteniacute smru monetaacuterniacute politiky USA. Politika se zamuje pedevscaroniacutem na maximaacutelniacute neinflaniacute rst. Vrcholnyacutem orgaacutenem je Federaacutelniacute komise oteveneacuteho trhu (Federal Open Market Committe FOMC), kteraacute je zodpovdnaacute za vscaronechna rozhodnutiacute, vetn nejdleitjscaroniacutech vyhlaacutescaroneniacute o uacuterokovyacutech miacuteraacutech, zpravidla 8x ron. Dvanaacutectilennaacute komise se sklaacutedaacute ze sedmi len Rady guverneacuter, prezidenta FEDu (Ben Bernanke) a ty miacutest pro dalscaroniacute prezidenty rezervniacutech bank, pro jedno obdobiacute kadyacute. Uacuterokovaacute miacutera (Fed Funds sazba) je nejdleitjscaroniacute uacuterokovou miacuterou vyhlascaronovanou FEDem. Zmny uacuterokovyacutech miacuter vysiacutelajiacute jasneacute signaacutely monetaacuterniacute politiky USA a majiacute scaronirokyacute dopad na vscaronechny druhy akciiacute, cenneacute papiacutery, a pedevscaroniacutem na devizoveacute trhy. Diskontniacute sazba je uacuterokovaacute sazba, kterou FED penaacutescaroniacute na komerniacute banky za uacuteelem mimoaacutedneacute likvidity. Je to spiacutescarone symbolickaacute sazba, kteraacute je menscaroniacute ne uacuterokovaacute miacutera, ale zmna generuje strategickeacute signaacutely. Desetileteacute Treasure Notes (vlaacutedniacute dluhopisy) jsou miacutetkem pro dlouhodobeacute uacuterokoveacute sazby. Tiacutemsiacuteniacute Eurodolaroveacute depozity Eurodolaroveacute depozity jsou bankovniacute uacutety uloeneacute v jineacute zemi, ne je zem daneacute mny. Tiacutemsiacuteniacute uacuterokovaacute sazba na dolarovyacutech vkladech mimo USA slouiacute i jako miacutetko pi stanoveniacute mnovyacutech kurz. Desetileteacute Yields jsou dalscaroniacute dluhopisy, ktereacute jsou obvykle porovnaacutevaacuteny s obdobnyacutemi dluhopisy ve svt (nmecky 10letyacute Bund, japonskyacute JBG a britskyacute Gilt). Vyscaronscaroniacute kurz USA 27 UTB ve Zliacuten, Fakulta managementu a ekonomiky 27 10leteacuteho yeildu obvykle prospiacutevaacute USD proti zahraniniacutem mnaacutem. Dalscaroniacutem kliacuteovyacutem fundamentem jsou i ti hlavniacute USA burzovniacute indexy, Dow Jones Industrial Index, SampP 500 a NASDAQ, piem nejvtscaroniacute vliv na kurz dolaru maacute Dow Jones. Podrobneacute lenniacute vscaronech dleityacutech fundament je uvedeno v piacuteloze teacuteto praacutece. Evropskaacute centraacutelniacute banka (ECB) byla zaloena 1. ervence Jako souaacutest Evropskeacuteho systeacutemu uacutestedniacutech bank (ESCB) je hlavniacutem uacutekolem ECB dbaacutet o udreniacute cenoveacute stability v raacutemci Evropskeacuteho mnoveacuteho systeacutemu a podporovat vscaroneobecnou hospodaacuteskou politiku EU. Vyacutekonnyacute vyacutebor se sklaacutedaacute z prezidenta ECB, viceprezidenta a ty dalscaroniacutech len. Vscaronichni lenoveacute jsou jmenovaacuteni jednomyslnyacutem rozhodnutiacutem vlaacuted lenskyacutech staacutet na doporueniacute Rady po konzultaci s Evropskyacutem parlamentem a iacutediacuteciacute radou. Jejich funkniacute obdobiacute je osmileteacute. Prezidentem ECB je nyniacute Jean-Claude Trichet (Francie), byacutevalyacute guverneacuter francouzskeacute centraacutelniacute banky. Prezident provaacutediacute mnovou politiku v souladu s instrukcemi a rozhodnutiacutemi iacutediacuteciacute rady. Generaacutelniacute rada se sklaacutedaacute z prezidenta a viceprezidenta ECB a guverneacuter centraacutelniacutech bank lenskyacutech staacutet. Vykonaacutevaacute adu uacutekol, mj. se podiacuteliacute na sbru statistickyacutech informaciacute, na zpraacutevaacutech o aktivitaacutech ESCB a o mnoveacute politice a na vytvaacuteeniacute pravidel pro standardizaci operaciacute provaacutednyacutech naacuterodniacutemi centraacutelniacutemi bankami. Siacutedlem Evropskeacute centraacutelniacute banky je Frankfurt nad Mohanem. Vytyacuteenyacutem ciacutelem ECB je pedevscaroniacutem zmiacutennaacute cenovaacute stabilita. Uacuterokovou sazbou je tzv. Refinanniacute sazba EU. Podobn jako v USA jsou dleiteacute tiacutemsiacuteniacute Eurodepozity (Euribor) a 10leteacute staacutetniacute obligace. Kliacuteovyacutemi ukazateli jsou tradin HDP, ale i nmeckyacute przkum spotebitelskeacute naacutelady (tzv. IFO) a miacutera inflace (CPI a HICP). 13 Analyacuteza politickyacutech vliv Politickeacute vlivy jsou zkoumaacuteny v zameniacute na vnitrostaacutetniacute vlivy a jejich uacuteinky na zkoumaneacute aktivum. Jinyacutemi slovy jde pedevscaroniacutem o definovaacuteniacute vliv, ktereacute mohou miacutet negativniacute dopad na zkoumaneacute aktivum a tedy o ureniacute rizik zem, ktereacute majiacute vliv pedevscaroniacutem na hodnotu mny daneacute zem. Pi teacuteto analyacuteze je tedy dleiteacute vnovat pozornost politickeacute situaci v daneacutem staacutetu, jeliko praacutev politickeacute vedeniacute zodpoviacutedaacute za nastaveniacute hospodaacuteskyacutech podmiacutenek a praacutevniacuteho aacutedu v daneacute zemi a tak piacutemo ovlivuje hospodaacuteskou vyacutekonnost daneacute zem. Nejvyacuteznamnjscaroniacute ekonomickeacute riziko zem pedstavuje platebniacute neschopnost, kteraacute maacute ve sveacute podstat nkolik stup. Nejvyscaronscaroniacutem a nejnebezpenjscaroniacutem stupnm ekonomickeacuteho rizika je totaacutelniacute platebniacute neschopnost zem (angl. default). Jeho vznik znamenaacute, e uvedenaacute 28 UTB ve Zliacuten, Fakulta managementu a ekonomiky 28 zem se z rznyacutech piacutein (domaacuteciacute finanniacute krize, rozsaacutehlaacute piacuterodniacute katastrofa, rapidniacute pokles cen na svtovyacutech burzaacutech u monokulturn exportn zamenyacutech zemiacute) dostala do stavu, kdy trvale neniacute schopna dostaacutet svyacutem zahranin platebniacutem zaacutevazkm z dvodu totaacutelniacuteho nedostatku deviz nezbytnyacutech pro jejiacute chod. Naacutesledkem je pak vyhlaacutescaroneniacute bu vscaroneobecneacuteho zaacutekazu plateb do zahraniiacute, moratoria (zmraeniacute uacutehrad do zahraniiacute na pozdjscaroniacute dobu), nebo omezeniacute pro pevody do zahraniiacute resp. konverze domaacuteciacute mny do zahraniniacute mny. Existuje celaacute ada metod kvantifikujiacuteciacute uvedenaacute rizika. Mezi nejviacutece pouiacutevaneacute patiacute: Podrobneacute kvalitativniacute metody, Strukturovan zameneacute metody, Ratingoveacute metody, Matematicko - statistickeacute metody, Simulaniacute metody. Drobnyacute investor se vtscaroninou dostaacutevaacute do kontaktu praacutev s Ratingovou metodou, kteraacute pomociacute standardizovanyacutech metod stanoviacute riziko zkoumaneacute zem na zaacuteklad relativn scaronirokeacuteho potu ekonomickyacutech a politickyacutech ukazatel. Ratingovaacute metoda souasn umouje mezinaacuterodniacute srovnaacuteniacute. 4 Na tomto miacutest je nutneacute si uvdomit, jakyacutem zpsobem ovlivujiacute rizika daneacute zem hodnotu jejiacute mny. Takoveacuteto riziko je ji pln obsaeno v oekaacutevaneacutem vyacutenosu investor a tak v piacutepad staacutetniacutech obligaciacute zvyscaronuje jejiacutech uacuterok, co maacute piacutemiacute vliv na hodnotu mny Analyacuteza spekulaniacutech vliv Sezoacutenniacute a spekulaniacute vlivy jsou nediacutelnou souaacutestiacute svtoveacuteho hospodaacutestviacute. Je nutneacute zdraznit, e praacutev rozsah vyacuteznamu spekulaniacutech vliv v posledniacutech dvou desetiletiacutech vyacuterazn pekroil vyacuteznam sezoacutenniacutech vliv na cenu a jejich pohyb u kadeacuteho pedmtneacuteho aktiva. Pokud si uvdomiacuteme charakter obchod probiacutehajiacuteciacutech na forexu, tak adu obchod uskuteujiacute banky pro sveacute klienty, kteiacute majiacute zaacutejem smnit sveacute devizy, jineacute slouiacute k zajiscarontniacute proti kurzoveacutemu riziku, naprostaacute vtscaronina obchodniacutech operaciacute je ale spekulativniacuteho charakteru a praacutev spekulace tvoiacute hybnou siacutelu pro kurzy jednotlivyacutech mn. Nktereacute zdroje uvaacutedjiacute, e a 95 vscaronech transakciacute na forexu je spekulativniacuteho charakteru. Spekulaniacute vlivy jsou nejobtiacutenji zjistitelnyacutem a mitelnyacutem druhem kvantifikovatelnyacutech vliv. Tyto vlivy jsou rznorodeacute a proto je tkeacute je njak metodologicky uacuteeln uspoaacutedat. Spekulaniacute vlivy vznikajiacute naacutehle na zaacuteklad njakeacute neuacuteplneacute zpraacutevy, kteraacute se po njakeacutem ase ukaacutee jako nepravdivaacute a proto jejich uacuteinek je kraacutetkodobyacute a obvykle rychle pomine. Jejich hlavniacute nevyacutehodou pro investiniacuteho analytika i kvalitniacuteho investora je, e se pochopiteln nedajiacute efektivn pedviacutedat. Jedinou vyacutehodou v momentu jejich vzniku pro kvalitniacuteho 29 UTB ve Zliacuten, Fakulta managementu a ekonomiky 29 investora je, e je schopen rychle prozkoumat jejich podstatu, eventuaacutelniacute velikost jejich uacuteink a na tomto zaacuteklad i efektivn konat nakoupit nebo prodat dotyneacute aktivum, pokud je situace vysoce pravdpodobnaacute k realizaci zisk nebo zabraacutenniacute dalscaroniacutech ztraacutet. 4 3.2 Technickaacute analyacuteza Technickaacute analyacuteza (TA) je po fundamentaacutelniacute analyacuteze dalscaroniacutem velice astyacutem a vyacuteznamnyacutem piacutestupem k obchodovaacuteniacute na finanniacutech rziacutech. Technickaacute analyacuteza studuje pohyby ceny. Hlavniacute myscaronlenka TA spoiacutevaacute v tom, e na zaacuteklad historickyacutech pohyb cen, predikuje smr a uacuterove budouciacuteho pohybu ceny. S pomociacute graf, napomaacutehaacute TA k ureniacute co nejpiacutehodnjscaroniacute doby pro prodej nebo koupi Dowova teorie - vyacutechodisko technickeacute analyacutezy Teoreticky zaacutekladniacute principy technickeacute analyacutezy shrnul a daacutele rozpracoval nejprve Charles H. Dow a poteacute jeho naacutesledovniacuteci W. P. Hamilton a R. Rhea zhruba ped 100 lety. Bhem 30 let tak vznikla ucelenaacute Dow Theory, kteraacute pedstavuje vyacutechodisko celeacute technickeacute analyacutezy. Charles H. Dow vychaacutezel z pedpokladu, e vtscaronina akciiacute na trhu vykazuje obdobneacute chovaacuteniacute, a proto lze vyacutevoj na trhu bez probleacutem popsat pomociacute akciovyacutech index. Pro tyto uacuteely Dow vytvoil dva akcioveacute indexy, a to Dow-Jones Industrial Average a Dow-Jones Rail Average. 14 Podstata Dow Theory je obsaena v tchto teziacutech formulovanyacutech Charlesem Dowem: Indexy diskontujiacute vscarone: Objem a tendence vyacutevoje burzovniacutech transakciacute pedstavujiacute vscaronechny znalosti burzy z jejiacute minulosti, a to ihned. Trh maacute ti trendy: Primaacuterniacute trend je zaacutesadniacute a silnyacute, maacute deacutelku od cca 1 roku a po nkdy desiacutetky let. Sekundaacuterniacute trend, stedndobyacute s deacutelkou od 1 tyacutedne do 1 roku. Nevyacuteznamnyacute trend v obdobiacute ukoneniacute pedchoziacutech trend. V deacutelce od cca 1 dne po dobu nkolika msiacutec. Primaacuterniacute trendy majiacute 3 faacuteze vyacutevoje: Pokud trh roste, dochaacuteziacute v prvniacute faacutezi u nejleacutepe informovanyacutech uacuteastniacutek trhu k akumulaci noveacuteho aktiva. Daacutele pak vstupuje na trh investorskaacute veejnost, cena pedmtneacuteho aktiva rychle roste. Posledniacute faacuteziacute rstoveacuteho trendu je faacuteze distribuce. Neznalaacute veejnost pedmtneacute aktivum staacutele nakupuje, ale tvrci trhu ji prodaacutevajiacute. Faacuteze distribuce je souasn prvniacute faacuteziacute klesa - 30 UTB ve Zliacuten, Fakulta managementu a ekonomiky 30 jiacuteciacuteho trhu, jeho druhaacute faacuteze se nazyacutevaacute faacuteze paniky. Nastaacutevaacute prodejniacute vlna, ale na trhu chybiacute kupujiacuteciacute - cena aktiva velice rychle klesaacute. Posledniacute faacuteze se jmenuje faacuteze postrannyacutech pohyb. Trend musiacute byacutet potvrzen objemem: Pokud cena aktiva neustaacutele roste i pi zanedbatelneacutem objemu obchod, je tento rst pouze spekulaniacute a nebude miacutet dlouheacute trvaacuteniacute. Indexy se musiacute navzaacutejem potvrzovat: Myscaronleno klasickyacute 11lennyacute akciovyacute a pozdjscaroniacute dopravniacute. Vychaacuteziacute z pragmatickeacuteho poznaacuteniacute kadeacute ekonomiky, kdy pi rstu spoteby rostou zisky vyacuterobniacutech firem a zaacuterove roste poptaacutevka po peprav jejich zboiacute. Pokud jdou indexy opanyacutem smrem, nachaacuteziacute se ekonomika bu ve faacutezi zaiacutenajiacuteciacuteho rstu i recese. Trend musiacute existovat tak dlouho, a se objeviacute definitivniacute signaacutel pro jeho zaacutesadniacute kvalitativniacute zmnu - obrat. Zvratm trendu se bliacutee vnujiacute naacutesledujiacuteciacute kapitoly zameneacute na jednotliveacute signaacutely technickeacute analyacutezy. 6 Podstata a druhy graf Grafy ve sveacute podstat zachycujiacute historickyacute pohyb ceny sledovaneacuteho aktiva. Jsou tedy vyacutesledkem rozsahu pohybu kurzu aktiva a praacutev na zaacuteklad tchto historickyacutech pohyb je moneacute stanovit nejvhodnjscaroniacute as pro naacutekup a prodej. Podstatou analyacutezy graf s vyuitiacutem optimaacutelniacutech analytickyacutech naacutestroj je odhalit trendy vyacutevoje a takeacute dna a vrcholy tchto trend. Graf je tedy hlavniacutem pracovniacutem naacutestrojem obchodniacuteka a pomaacutehaacute mu najiacutet odpovdi na otaacutezky kdy za nejniscaroniacute cenu nakoupit a kdy za nejvyscaronscaroniacute cenu prodat. Existuje celaacute ada graf nicmeacuten nejznaacutemjscaroniacutemi a nejpouiacutevanjscaroniacutemi grafy jsou sloupcovyacute graf a sviacutekovyacute graf. 3 31 UTB ve Zliacuten, Fakulta managementu a ekonomiky 31 Sloupcovyacute graf Obraacutezek 2. Sloupcovyacute graf Jak ji naacutezev napoviacutedaacute, tento graf se sklaacutedaacute z jednotlivyacutech sloupc, ktereacute zobrazujiacute daneacute asoveacute obdobiacute: nap. 1 minuta, 5,10,15,30 minut, 1, 4 hodiny, 1 den, 1 tyacuteden, 1 msiacutec. Kadyacute sloupec naviacutec obsahuje informace o rovnovaacuteze sil mezi nabiacutedkou a poptaacutevkou. Kadyacute sloupec je charakterizovaacutena 4 cenami: OPEN, HIGH, LOW a CLOSE. Vzdaacutelenosti mezi HIGH a LOW cenou, se iacutekaacute RANGE, neboli rozsah. Obraacutezek 3. Rostouciacute sloupec Vzaacutejemneacute porovnaacuteniacute tchto 5 hodnot slouiacute k ureniacute pravdpodobnosti pohybu cen v budoucnu. OPEN Oteviacuteraciacute cena, za kterou se nakupuje a prodaacutevaacute daneacute aktivum na zaaacutetku obchodniacuteho dne, popiacutepad asoveacuteho uacuteseku, kteryacute danaacute aacuterka znaacutezoruje. HIGH - Nejvyscaronscaroniacute cena, kterou kupci bhem dne dosaacutehli. Tato hodnota neniacute a zase tak zajiacutemavaacute jako OPEN nebo CLOSE ceny, nicmeacuten pokud bude HIGH cena v daneacutem asoveacutem obdobiacute stejn vysoko jako CLOSE, znaiacute to velkou odhodlanost kupc k ziacuteskaacuteniacute daneacute mny za jakoukoliv cenu. LOW - Nejniscaroniacute cena, kterou prodejci bhem dne dosaacutehli. Stejn jako HIGH neniacute ani LOW cena piacuteliscaron zajiacutemavaacute, pokud ovscaronem neniacute shodnaacute s CLOSE cenou. V tomto piacutepad se 32 UTB ve Zliacuten, Fakulta managementu a ekonomiky 32 jednaacute o velmi negativniacute den a je velkaacute pravdpodobnost, e naacutesledujiacuteciacute den budou ceny pokraovat ve vyacuterazneacutem poklesu. CLOSE Zaviacuteraciacute cena. Sviacutekovyacute graf Obraacutezek 4. Sviacutekovyacute graf Sviacutekoveacute grafy vznikly v 17. stoletiacute v Japonsku jako pomcka pi obchodovaacuteniacute ryacutee. Tlo sviacuteky, kteraacute maacute CLOSE vyacutescarone ne OPEN maacute odliscaronnou barvu (vtscaroninou biacutelou nebo zelenou) od sviacuteky, kteraacute maacute CLOSE niacutee ne OPEN (ta byacutevaacute vtscaroninou ernaacute nebo ervenaacute) 9 Obraacutezek 5. Japonskeacute sviacutece ada obchodniacutek vyuiacutevaacute samotneacute japonskeacute sviacutece jakoto zdroj signaacutelu a podle rznyacutech druh obrazc, ktereacute tyto sviacutece tvoiacute, jsou schopni urit nejbliscaroniacute cenovyacute pohyb aktiva. Nejznaacutemjscaroniacute obrazce jsou uvedeny v piacuteloze Trend Trend je pro obchodniacuteka jeden z nejdleitjscaroniacutech pojm - jedna z nejastjscaroniacutech pouek iacutekaacute: quotTrend is your friendquot - trend je tvj piacutetel. Tato pouka nevyjaduje nic jineacuteho ne zkuscaronenost, e nejziskovjscaroniacute obchodniacute strategie vychaacutezejiacute z tch, ktereacute naacutesledujiacute trend. Pokud jde obchodniacutek s trendem, vydlaacutevaacute. Pokud jde proti trendu, prodlaacutevaacute. iacutem delscaroniacute je pak trend, 33 UTB ve Zliacuten, Fakulta managementu a ekonomiky 33 tiacutem vtscaroniacute scaronanci maacute obchodniacutek vydlat. Nktereacute trendy mohou trvat i nkolik msiacutec a let a ada obchodniacutek v takovyacutech trendech zstaacutevaacute a do samotneacuteho konce, nebo kadyacute pohyb jeho smrem mu pinaacutescaroniacute dalscaroniacute a dalscaroniacute zisky. 3 Pro kadeacuteho obchodniacuteka je tedy prvoadyacutem uacutekolem zjistit a identifikovat TREND. Trend existuje, kdy ceny dlouhodob rostou nebo klesajiacute. V rostouciacutem trendu dosahuje kadyacute cenovyacute naacuterst vyscaronscaroniacutech hodnot ne naacuterst pedchoziacute a kadyacute pokles se zastaviacute na vyscaronscaroniacute hladin ne ten pedchoziacute. V klesajiacuteciacutem trendu je kadyacute pokles vtscaroniacute ne pedchoziacute a kadyacute vzrst dosaacutehne niscaroniacute hladiny ne pedchaacutezejiacuteciacute. O boniacutem trendu mluviacuteme, pokud se vtscaronina cenovyacutech naacuterst zastaviacute na stejneacute hladin a poklesy ztraacutecejiacute svou siacutelu na piblin stejneacute cenoveacute uacuterovni. Rostouciacute (byacuteiacute) trend Kadyacute trh, kteryacute roste (cena finanniacuteho instrumentu jde nahoru) se nazyacutevaacute byacuteiacute trh. Rostouciacute byacuteiacute trend se na trhu vyskytne proto, e poptaacutevka pevyscaronuje nabiacutedku. Na trhu je jednoduscarone viacutece kupujiacuteciacutech ne prodaacutevajiacuteciacutech, co znamenaacute, e mezi kupujiacuteciacutemi roste konkurence. Kupujiacuteciacute musiacute zvyscaronovat nabiacutezeneacute ceny, za ktereacute jsou ochotni od prodaacutevajiacuteciacutech nakoupit, aby prodaacutevajiacuteciacute dostaten motivovali k tomu, aby jim sveacute finanniacute instrumenty prodali. Pokud je na trhu piacutetomen rostouciacute byacuteiacute trend nebo obchodniacutek pedpoklaacutedaacute, e by se mohl za njakou dobu objevit, bude obchodniacutek vstupovat do dlouheacute pozice (longbuy). Bude tedy saacutezet na to, e levn nakoupiacute a poteacute za vyscaronscaroniacute cenu prodaacute. 2 Klesajiacuteciacute (medvdiacute) trend Kadyacute trh, kteryacute klesaacute (cena finanniacuteho instrumentu jde dol) se nazyacutevaacute medvdiacute trh. Klesajiacuteciacute medvdiacute trend se na trhu vyskytne proto, e nabiacutedka pevyscaronuje poptaacutevku. Na trhu je jednoduscarone viacutece prodaacutevajiacuteciacutech ne kupujiacuteciacutech, co znamenaacute, e mezi prodaacutevajiacuteciacutemi roste konkurence. Prodaacutevajiacuteciacute musiacute sniovat nabiacutezeneacute ceny, za ktereacute jsou ochotni sveacute finanniacute instrumentu prodat, aby nakupujiacuteciacute dostaten motivovali k tomu, aby jejich finanniacute instrumenty nakoupili. 34 UTB ve Zliacuten, Fakulta managementu a ekonomiky 34 Pokud je na trhu piacutetomen klesajiacuteciacute medvdiacute trend bude obchodniacutek vstupovat do kraacutetkeacute pozice (shortsell). Bude tedy saacutezet na to, e za vysokou cenu prodaacute a za niscaroniacute cenu zpaacutetky nakoupiacute. 2 Trendoveacute aacutery Jako zaacutekladniacute stavebniacute kaacutemen pro ureniacute siacutely a smru trendu slouiacute tzv. trendoveacute aacutery. Trendovaacute aacutera rostouciacuteho trendu se vytvoiacute tak, e se spojiacute nejniscaroniacute minima na zaaacutetku a na konci probiacutehajiacuteciacuteho trendu. Naopak trendovou aacuteru klesajiacuteciacuteho trendu vytvoiacuteme tak, e se spojiacute nejvyscaronscaroniacute maxima na zaaacutetku a na konci probiacutehajiacuteciacuteho trendu. Trendovaacute aacutera naacutem tak takeacute me pomoci sledovat koliacutesavost trendu a nervozitu na trhu, tak jak naacutem ji znaacutezoruje naacutesledujiacuteciacute obraacutezek. 3 Obraacutezek 6. Trendoveacute aacutery Projekce tchto trendovyacutech ar do budoucnosti pomaacutehaacute takeacute obchodniacutekovi pedpovdt body naacutekup a prodej. Proraeniacute dobe rozjeteacute trendoveacute aacutery ukazuje, e dominantniacute skupina na trhu ztratila svou siacutelu. Proraeniacute trendoveacute aacutery je platneacute pouze tehdy, kdy ceny zavou na jejiacute druheacute stran. Nkteiacute obchodniacuteci prohlascaronujiacute, e trendovaacute aacutera musiacute byacutet proraena dvma nebo dokonce temi procentniacutemi body ceny. Hladina podpory a rezistence (Support amp Resistance) Tyto hladiny jsou ve sveacute podstat body, kde cena opakovan vzdorovala rstu i poklesu. Support je takovaacute cenovaacute hladina, pi ktereacute jsou naacutekupy tak silneacute, e peruscaroniacute a zvraacutetiacute pokles ceny. Support je na grafu znaacutezornn horizontaacutelniacute nebo teacutem horizontaacutelniacute kivkou spojujiacuteciacute cenovaacute dna. 35 UTB ve Zliacuten, Fakulta managementu a ekonomiky 35 Resistance: je takovaacute cenovaacute hladina, pi ktereacute jsou prodeje tak silneacute, e peruscaroniacute a zvraacutetiacute rst cen. Resistance je na grafu znaacutezornna horizontaacutelniacute nebo teacutem horizontaacutelniacute kivkou spojujiacuteciacute cenoveacute vrcholy. 2 Obraacutezek 7. Support amp Resistance iacutem delscaroniacute je oblast supportu nebo resistence meno jejiacute asovou deacutelkou nebo mnostviacutem dotyk cen - tiacutem je silnjscaroniacute, a takeacute iacutem vtscaroniacute je objem obchod v oblasti supportu a resistence, tiacutem silnjscaroniacute tyto uacuterovn jsou. 14 Tyto hladiny tak jako vyacutescarone zmiacutenneacute trendoveacute aacutery pomaacutehajiacute pedviacutedat body naacutekupu a prodeje. Zajiacutemavostiacute je, e mnohdy, kdy trh projde rezistenciacute, tak ta se potom naacutesledn stane supportem a naopak Grafickeacute formace Grafickeacute formace, ktereacute graf vytvaacuteiacute podle historickeacuteho vyacutevoje ceny finanniacuteho instrumentu, jsou velice mocnyacutem naacutestrojem pro identifikaci smru budouciacuteho trendu. Existujiacute dv hlavniacute skupiny formaciacute a to jsou pokraujiacuteciacute a reverzniacute formace. Pokraujiacuteciacute neboli konsolidovaneacute formace vysiacutelajiacute technickeacutemu analytikovi signaacutel o potvrzeniacute pokraovaacuteniacute staacutevajiacuteciacuteho trendu i do budouciacutech minut, hodin, dn, tyacutedn msiacutec nebo i let. Reverzniacute formace signalizujiacute technickeacutemu analytikovi zmnu staacutevajiacuteciacuteho trendu a tiacutem ho informujiacute o nutnosti uzaviacutet jeho dotynou otevenou pozici, respektive oteviacutet s niacute souasn protipozici. Jednotliveacute piacuteklady grafickyacutech formaciacute jsou uvedeny v piacuteloze P5. 36 UTB ve Zliacuten, Fakulta managementu a ekonomiky Technickeacute indikaacutetory Bhem uplynulyacutech desiacutetek let byly vyvinuty stovky a stovky matematickyacutech indikaacutetor, kdy nktereacute z nich znamenaly prlom v obchodovaacuteniacute. Indikaacutetory slouiacute k identifikaci trend a takeacute bod jejich zvratu. Je vscaronak velice dleiteacute vdt, kdy a za jakyacutech podmiacutenek danyacute indikaacutetor nejleacutepe funguje. Indikaacutetor je nepeberneacute mnostviacute, ale v zaacutesad se dliacute do tiacute skupin: trendoveacute indikaacutetory, oscilaacutetory a smiacutescaroneneacute. 2 Trendoveacute indikaacutetory Tyto indikaacutetory slouiacute k rychleacutemu ureniacute trendu a to tak, e jednoduscarone zkalkulujiacute data pomociacute njakeacuteho matematickeacuteho vzorce a vytvoiacute kivku, jejiacute smr, tvar, deacutelka, hodnota a jineacute parametry slouiacute ke zhodnoceniacute kvality trendu. Nejznaacutemjscaroniacutemi a zdaleka nejpouiacutevanjscaroniacutemi trendovyacutemi indikaacutetory jsou rzneacute variace klouzavyacutech prmr. Trendoveacute indikaacutetory fungujiacute nejleacutepe, kdy se pohybujiacute, ale daacutevajiacute scaronpatneacute signaacutely na mrtveacutem trhu. Mezi nejznaacutemjscaroniacute patiacute: Moving Average klouzavyacute prmr, Parabolic SAR, Directional Movement smrovyacute pohyb, M. A.C. D. Bollinger bands Oscilaacutetory Skupina tchto indikaacutetor slouiacute k ureniacute siacutely a rychlosti jakyacutemi se ceny pohybujiacute. Jsou postaveny na principu, e siacutela pohybu (momentum) me byacutet zmena a diacuteky tomu meme urit rychlost nebo smr cenoveacute zmny. Na rozdiacutel od trendovyacutech indikaacutetor jsou oscilaacutetory tzv. leading indikaacutetory, tedy daacutevajiacute indikaci zmny ceny ped tiacutem, ne se stane. Tyto indikaacutetory je teba pouiacutevat na netrendovyacutech trziacutech, kde zachycujiacute body zvratu. Na trendovyacutech trziacutech vscaronak vysiacutelajiacute adu scaronpatnyacutech signaacutel. Mezi nejznaacutemjscaroniacute patiacute: Stochastic, Rate of Change, Momentum, RSI, Elder-ray, Force index, Williams R, Commodity Channel Index Smiacutescaroneneacute indikaacutetory Tyto indikaacutetory umoujiacute naacutehled do intenzity byacuteiacutech nebo medvdiacutech projev na trhu. mezi nejznaacutemjscaroniacute patiacute: New High-New Low index, Put-Call ratio, Bullish Consensus, Commitments of Traders, AdvanceDecline index 37 UTB ve Zliacuten, Fakulta managementu a ekonomiky 37 4 PSYCHOLOGICKEacute ASPEKTY OBCHODOVAacuteNIacute Podle obecn rozscaroniacuteeneacuteho naacutezoru tvoiacute 80 uacutespchu ziskoveacuteho obchodovaacuteniacute psychika obchodniacuteka. Jednaacute se tedy v podstat o nejdleitjscaroniacute faktor obchodovaacuteniacute. Psychiku lze definovat jako souhrn duscaronevniacutech dj bhem celeacuteho lidskeacuteho ivota. Jednaacute se o schopnost lovka odraacuteet svyacutemi stavy okolniacute skutenost. Psychika maacute dv vyacuteznamneacute kategorie a to vdomiacute a podvdomiacute a praacutev shoda obchodniacutekova vdomiacute s podvdomiacutem je dleityacutem faktorem pi obchodovaacuteniacute. Pedstavme se modelovou situaci, obchodniacutek sleduje pohyb ceny zvoleneacuteho aktiva a vdom si jasneacuteho vstupniacutemu signaacutelu obchod neoteve. Respektive provaacutehaacute tuto pozici z dvodu strachu a pochybnosti o vyacutesledek. Tento piacuteklad je jasnou demonstraciacute vzaacutejemneacuteho konfliktu obchodniacutekova vdomiacute s podvdomiacutem. Jak uvaacutediacute Tomaacutescaron Nesniacutedal, je to pro to, e myscaronleniacute obchodniacuteka je naacutem nepirozeneacute: V kadeacutem moment, kdy vstupujeme do obchodu, vdom viacuteme, e meme ztratit nascarone peniacuteze. Zkuscaronenjscaroniacute obchodniacuteci si sice uvdomujiacute, e ztraacutety jsou pirozenou souaacutestiacute obchodovaacuteniacute, ale vtscaroninou pouze na vdomeacute uacuterovni. Otaacutezkou vscaronak zstaacutevaacute, zdali je na nco takoveacuteho naprogramovaneacute i nascarone podvdomiacute. Kadyacute si zajisteacute pamatuje na bezpoet moment, kdy byl potrestaacuten za sveacute chyby. Chybovali jsme ve scaronkole, byli jsme odmovaacuteni scaronpatnyacutemi znaacutemkami a za ty pak naacutesledn doma odmovaacuteni nejrznjscaroniacutemi tresty. V nascaronem podvdomiacute maacuteme hluboce zafixovaacuteno, e dlat chyby je scaronpatneacute a proto se naacutes snaiacute automaticky ochraovat od vscaroneho, co by mohlo chyby a selhaacuteniacute pineacutest. 7 Dalscaroniacutem dleityacutem psychologickyacutem aspektem uacutespscaronneacuteho obchodovaacuteniacute je zvlaacutednutiacute vlastniacutech emociacute. Dr. Alexander Elder (1993) ve sveacute knize uvaacutediacute: Nikdo neme byacutet pod vlivem emociacute a zaacuterove vydlaacutevat tradigem peniacuteze. Emoniacute obchodovaacuteniacute je nepiacutetelem uacutespchu. Strach a chamtivost jsou spjaty se zruinovaacuteniacutem. Je teba, abyste pouiacutevali vaacutescaron intelekt namiacutesto pocit. Emoce hrajiacute nejvtscaroniacute roli v dob oteveneacute pozice na trhu. Velice asto se u obchodniacutek setkaacutevaacuteme s piacutepadem, e v situaci, kdy nemajiacute aacutednou pozici, nebo obchodujiacute na demo uacutetu, tedy s fiktivniacutem kapitaacutelem dosahujiacute velmi dobryacutech vyacutesledk. Pro sveacute obchody pouiacutevajiacute praacutev svj intelekt. Ve chviacuteli, kdy do hry zaiacutenajiacute vstupovat reaacutelneacute peniacuteze, nejsou natolik psychicky odolniacute, aby dokaacutezali myslet stejn racionaacuteln jako pedtiacutem, jsou ovlivnni emocemi. Emoniacute obchodniacutek neniacute asto schopen akceptovat uritou vyacutescaroni ztraacutety, ale na druheacute stran uzaviacuteraacute obchod s velice niacutezkyacutem ziskem a odmiacutetaacute saacutezky s monyacutem vysokyacutem ziskem, kte - 38 UTB ve Zliacuten, Fakulta managementu a ekonomiky 38 reacute se vyznaujiacute uritou nejistotou. Na druhou stranu hazarduje, aby unikl jisteacute ztraacutet. Poiacutetaacute s tiacutem, e se situace na trhu brzy obraacutetiacute v jeho prospch. Bohuel, asto se naopak zmniacute v neprospch investora, ztraacuteta se prohlubuje a nejvtscaroniacutech rozmr dosaacutehne pi zaveniacute pozice. Ondej Hartman (2009) uvaacutediacute 10 uacutekol psychologie obchodovaacuteniacute, ktereacute by se ml kadyacute obchodniacutek vnovat a oprostit se tak od vscaronech negativniacutech psychologickyacutech a emoniacutech vliv. sebe-analyacuteza duscaronevniacute cvieniacute schopnost koncentrace vyhledaacutevaacuteniacute obchod s niacutezkyacutem rizikem zaciacuteleniacute schopnost dosaacutehnout nejlepscaroniacutech monyacutech podmiacutenek pro obchod akce schopnost bez mrknutiacute oka spustit pedem naplaacutenovanyacute obchod monitorovaacuteniacute schopnost sledovat prbh vscaronech otevenyacutech i plaacutenovanyacutech pozic realizace zisk ukoneniacute obchodu denniacute vyhodnoceniacute schopnost zpracovat vyacutesledky nascaroneho obchodovaacuteniacute pravidelnaacute kontrola schopnost objektivniacuteho posouzeniacute funknosti obchodniacuteho systeacutemu a jeho dodrovaacuteniacute Petr Podhajskyacute a Tomaacutescaron Nesniacutedal na sveacutem serveru Financnik. cz uvaacutedjiacute, e za uacutespchem kadeacuteho obchodniacuteka stojiacute naacutesledujiacuteciacute pojmy: discipliacutena, sebekaacuteze a schopnost vyrovnaniacute se ztraacutetami. Jakkoliv jednoduscarone to me zniacutet, jsou nedostatek discipliacuteny a sebekaacutezn praacutev tiacutem, co 80 obchodniacutek velmi snadno pivede k finanniacute zaacutehub a zbylyacutech 20 k netuscaroneneacutemu bohatstviacute. 39 UTB ve Zliacuten, Fakulta managementu a ekonomiky 39 5 MONEY MANAGEMENT Money management je obecn oznaovaacuten za vbec nejdleitjscaroniacute souaacutest obchodovaacuteniacute. eskyacute peklad v podob iacutezeniacute penz monaacute jescaront pesnji vystihuje podstatu o co v money managementu jde. Pomociacute zaacutekladniacutech funkciacute matematiky a statistiky uruje money management rozsah obchod a jejich riziko, ktereacute me obchodniacutek podstoupit. 5.1 iacutezeniacute rizika Porozumniacute riziku je velmi obtiacuteneacute, nebo je to velice subjektivniacute teacutematika, kteraacute pro kadeacuteho jednotlivce obnaacutescaroniacute rzneacute dimenze. Jestlie nebudete riskovat, pak jste na nejlepscaroniacute cest ke ztraacutet. Jestlie toti nepodstoupiacutete riziko, pak riziko doraziacute k Vaacutem. Prost neexistuje zpsob jak se vyhnout riziku. (David Vicott) 9 Rizika na Forexu vychaacutezejiacute ze samotneacute podstaty derivaacutetovyacutech obchod. Riziko zmny trniacute ceny kurzu je tak na Forexu piacutemo uacutemrn zvtscaroneno paacutekovyacutem efektem. Pokud tedy investor obchoduje s paacutekou nap. 1:100, znamenaacute piacutepadnyacute opanyacute vyacutevoj kurzu o 1 negativniacute dopad ve vyacutescaroni 100 dle investovaneacuteho mnostviacute. Takto rychle rostouciacute ztraacuteta brzy dosaacutehne hodnoty mare (margin) a hroz tak riziko uzaveniacute celaacute obchodniacute pozice. 5 Riziko pi obchodovaacuteniacute tedy pedstavuje ztraacutetu z daneacuteho obchodu. Jeliko aacutednyacute obchodniacutek na svt neniacute schopen neustaacutele provaacutedt pouze ziskoveacute obchody, nelze toto riziko ztraacutetoveacuteho obchodu pln odstranit. Jedinyacute zpsob jak toto riziko iacutedit a co nejviacutece eliminovat, je ureniacute pedem pijatelneacute vyacutescarone ztraacutety z daneacuteho obchodu. RISK je tedy aacutestka, kterou obchodniacutek riskuje na jeden obchod a kteraacute by mla byacutet pedem jasn stanovenaacute. S touto oblastiacute obchodniacutekovi velice pomaacutehaacute pokyn stop loss(sl) Stop loss Technika pokynu stop loss, je zejm jedna z nejdleitjscaroniacutech vciacute, kterou si musiacute kadyacute obchodniacutek osvojit a zcela zautomatizovat. Je to zaacutekladniacute ochrana proti finanniacutemu krachu. Stop loss je pedem definovanaacute krajniacute hranice pro piacutepad opaneacuteho cenoveacuteho vyacutevoje, ne kteryacute investor pvodn analyzoval. Na hranici pokynu stop loss investor dobrovoln inkasuje malou ztraacutetu, diacuteve ne by se rozrostla do nadmrnyacutech rozmr. Tento pokyn se daacute dnes ji pln zautomatizovat, nebo minimaacuteln pi oteveniacute pozice nastavit hladinu stop loss spolen se vstupniacute cenou. Je nutneacute dodrovat dleitou zaacutesadou, pokud je jednou uacuterove stop loss nastavena a trh jde proti tomuto stop loss, nesmi se s niacute ji 40 UTB ve Zliacuten, Fakulta managementu a ekonomiky 40 hyacutebat, protoe by pak ji SL popel svj dvod. Je nutneacute si uvdomit, e pokud investor spekuluje na pokles ceny, mohou byacutet jeho ztraacutety za pedpokladu nepouitiacute pokynu stop loss, s piacutechodem rostouciacuteho trendu teacutem nekoneneacute, jeliko se nezastaviacute o aacutednou nulovou hodnotu jako v opaneacutem piacutepad. Pokud jde trh ve smru obchodniacutekova oekaacutevaacuteniacute, je velice bneacute posunout stop loss na hladinu vstupniacute ceny na tzv. Break Even. V tom piacutepad danyacute obchod nepestavuje ji aacutedneacute riziko ztraacutety kapitaacutelu, obchoduje se tak ji bez rizika. Pokud se posune stop loss jescaront viacutece po smru vyacutevoje ceny, znamenaacute ji jistotu zisku z daneacute pozice, i kdyby se trh zcela obraacutetil. 7 S money management jsou daacutele nejviacutece spojeny naacutesledujiacuteciacute termiacuteny: Pokles kapitaacutelu (drawdown) Jedna ze zaacutesad Money Managementu se vnuje rozloeniacute rizika ztraacutet. Prvniacutem pravidlem obchodovaacuteniacute by mlo byacutet nikdy neriskovat velkou aacutest kapitaacutelu na jeden obchod, je dleiteacute zaznamenaacutevat pouze menscaroniacute ztraacutety, kteraacute i v dlouheacute seacuterii nebudou pedstavovat vyacuteznamneacute ohroeniacute obchodniacutekova kapitaacutelu. 1 Risk na jeden obchod Uacutespscaronniacute obchodniacuteci dosaacutehli sveacute dlouhodobeacute ziskovosti diacuteky piacutejiacutemaacuteniacute pouze nepatrnyacutech ztraacutet. Rozsaacutehleacute testy ukaacutezaly, e maximaacutelniacute vyacutescarone, kterou me obchodniacutek ztratit na jednom obchodu bez uacutejmy svyacutech dlouhodobyacutech vyhliacutedek, jsou 2 z jeho obchodniacuteho kapitaacutelu. Pokud maacute tedy obchodniacutek na sveacutem obchodniacutem uacutetu kapitaacutel ve vyacutescaroni K, neml by v jednom obchod riskovat viacutece jak 2000 K. Nkteiacute uacutespscaronniacute obchodniacuteci si nedovoliacute riskovat viacutece ne 1 nebo 1,5 sveacuteho kapitaacutelu na jeden obchod. K tmto uacuteelm patiacute praacutev ji vyacutescarone zmiovanyacute stop loss. Pokud obchodniacutek ctiacute zaacutesadu 2 ztraacutety pi nastavovaacuteniacute sveacuteho stop loss nutiacute jej to zaacuterove vhodn celyacute obchod naasovat napiacuteklad v bliacutezkosti uacuterovniacute support a resistence. 2 Pomr riskzisk (Risk Reward Ratio - RRR) Jak bylo ji nkolikraacutet zmiacutenno, je prakticky nemoneacute dosahovat pouze ziskovyacutech obchod. Ztraacutetoveacute obchody jsou pirozenou souaacutestiacute obchodovaacuteniacute na finanniacutech trziacutech. Je vscaronak dleiteacute, aby poet tchto ztraacutetovyacutech obchod nepesahoval poet tch ziskovyacutech. Pokud maacute tedy obchodniacutek obchodniacute systeacutem (strategii), kteryacute maacute nap. 60 uacutespscaronnost obchod, znamenaacute to, e z 10 obchodovanyacutech pozic je prmrn 6 ziskovyacutech a 4 ztraacutetoveacute. Pokud obchodniacutek na kadyacute svj obchod riskuje stejnou aacutestku nap K a tuto aacutestku takeacute 41 UTB ve Zliacuten, Fakulta managementu a ekonomiky 41 ziacuteskaacutevaacute pi uacutespscaronneacutem obchodu, bude jeho celkovyacute zisk roven 4000 K (6 x x 2000). Dosahovat vscaronak vysokyacutech hodnot uacutespscaronnosti obchodniacuteho systeacutemu je velice naacuteroneacute a tak obchodniacute systeacutem s uacutespscaronnostiacute vyscaronscaroniacute ne 50 je ji znan vyacutejimenyacute. Aby vscaronak obchodniacutekova ziskovost nezaacuteleela na rozdiacutelu 1-2 ziskovyacutechztraacutetovyacutech obchod je dleiteacute, aby kadyacute ziskovyacute obchod pinaacutescaronel viacutece ne naacutesledujiacuteciacute monaacute ztraacuteta. Pokud bude tedy obchodniacutek uznaacutevat princip stejnyacutech a malyacutech ztraacutet je pro nj podstatneacute, aby prmrnyacute zisk ze ziskovyacutech obchod pesahoval tuto oekaacutevanou ztraacutetu. Obchodniacutek musiacute braacutet na vdomiacute, e kadyacutem obchodem se vystavuje riziku a je tedy dleiteacute, aby bylo toto riziko na druheacute stran ekvivalentn ohodnoceno monyacutem ziskem. Pokud tedy v modeloveacute situaci 60 uacutespscaronnosti obchodniacuteho systeacutemu bude prmrnyacute zisk dosahovat hodnoty 6000K dosaacutehne obchodniacutek pi 10 obchodech prmrneacuteho zisku K (6 x x 2000). V tomto piacutepad je tedy pomr riskzisk (RRR) 13 (20006000). Vztah procentuaacutelniacute uacutespscaronnosti obchod a RRR je tedy zaacutesadniacute a je nepiacutem uacutemrnyacute. iacutem niscaroniacute maacute obchodniacutek obchodniacute uacutespscaronnost, tiacutem vyscaronscaroniacute RRR by ml miacutet, aby dosahoval celkov zisku. Princip RRR tedy znamenaacute, e by ml obchodniacutek vdy obchodovat transakce s vyscaronscaroniacutem potenciaacutelem zisku ne ztraacutety. Vyacutescarone uvedenyacute text napoviacutedaacute, jakeacute jsou tedy ve skutenosti uacutekoly money managementu a pro je tak vyacuteznamnyacute pro obchodovaacuteniacute na finanniacutech trziacutech. Prvniacutem ciacutelem Money Managementu a tiacutem zaacutesadniacutem je zajistit peitiacute. Obchodniacutek se musiacute vyhnout riziku, ktereacute by ho mohlo vyadit ze hry. Druhyacutem ciacutelem je zajistit maleacute ztraacutety a daacutele pak stabilniacute zisky. Tetiacutem ciacutelem jsou vysokeacute vyacutenosy. 13 5.2 Koncepty money managementu V obecneacutem pojetiacute existujiacute pouze dva koncepty money-managementu. Prvniacute se nazyacutevaacute, martingale money-management a druhyacute se nazyacutevaacute antimartingale money-management. Martingale, money-management iacutekaacute, e by obchodniacutek ml bhem ztraacutetoveacute seacuterie obchod ZVYScaronOVAT sveacute pozice v daneacutem obchod. Z pohledu pravdpodobnosti to znamenaacute, e pokud maacute obchodniacutek za sebou adu neuacutespscaronnyacutech obchod, roste mu s kadyacutem dalscaroniacutem neuacutespscaronnyacutem obchodem scaronance, e bude piacutescarontiacute obchod viacutetznyacute. Proto podle princip martingale money-managementu by ml obchodniacutek v takoveacute situaci zvyscaronovat svj risk - nebo-li navyscaronovat mnostviacute obchodovanyacutech kontrakt. Tento princip vscaronak neniacute mezi profesionaacutelniacutemi obchodniacuteky piacuteliscaron rozscaroniacuteenyacute a dal by se nazvat jako velmi nebezpenyacute. 42 UTB ve Zliacuten, Fakulta managementu a ekonomiky 42 Antimartingale money-management je postavenyacute na opaneacutem principu: pokud rostou obchodniacutekovi zisky, ml by zvyscaronovat i sveacute risky. Pokud vscaronak uacuteet zaiacutevaacute ztraacutety, risk adekvaacutetn sniovat. Nejbnjscaroniacute modely Antimartingale money-managementu. Units per fixed amount of money (UPFA) Prvniacute model udaacutevaacute, kolik pozic oteviacuterat na kadyacutech X kapitaacutelu na uacutetu. Pokud obchodniacutek oteve uacuteet s USD a rozhodne se pro pouiacutevaacuteniacute UPFA modelu, pak si jako prvniacute musiacute urit, kolik maximaacuteln kontrakt zane s takovouto aacutestkou obchodovat. Jeliko se jednaacute o aacutestku relativn malou, pak eknme, e s USD zane obchodovat pouze jeden jedinyacute kontrakt - nezaacutevisle na tom v jakeacutem trhu a s jakyacutem stop lossem. Pokud vscaronak bude uacutespscaronnyacute, pak ji brzy svyacutech prvniacutech USD promniacute do USD. A jeliko si na zaaacutetku uril obchodovat jeden kontrakt na kadyacutech USD na uacutetu, pak zde zane logicky obchodovat kontrakty 2. Equal units model (EUM) Druhyacute model je nejastji pouiacutevanyacute v akcioveacutem obchodovaacuteniacute. Principem tohoto modelu je rozdlit si uacuteet na nkolik stejn velikyacutech aacutestiacute a kadou aacutest pak riskovat na jinyacute obchod. eknme, e obchodniacutek vlastniacute USD, za ktereacute chce nakoupit akcie. Jeliko kadaacute akcie stojiacute jineacute peniacuteze a raacuted by ml v celeacutem naacutekupu njakyacute systeacutem, pak pouije EUM model, rozdliacute svyacutech USD na 5 stejnyacutech diacutelk - tj. na 5 x USD a za kadyacute diacutelek nakoupiacute jineacute akcie. Za kadeacute USD samozejm nakoupiacute jineacute mnostviacute akciiacute, nebo kadaacute akcie jinak stojiacute. Proto nap. za 1 diacutelek USD nakoupiacutete 8 akciiacute XX, za druhyacute diacutelek 3 akcie YY, za 3 diacutelek 10 akciiacute ZZ, atd. Jak pak uacuteet roste, opt perozdluje zisky rovnyacutem diacutelem mezi jednotliveacute diacutelky a v raacutemci tch pak pikupuje dalscaroniacute akcie. Percent of margin (POM) Tetiacute model antimartingale money-managementu iacutekaacute, e vdy na daneacute procento uacutetu oteviacuteraacute obchodniacutek tolik pozic, kolik mu dovoliacute marginy. Pokud si oteve uacuteet USD a rozhodne se pro pouiacutevaacuteniacute POM modelu, pak si nejprve musiacute stanovit procento uacutetu, ktereacute budete riskovat v raacutemci vyacutescarone margin na jeden obchod. eknme, e se rozhodne neriskovat v marginech nikdy viacutece, jak 10 sveacuteho uacutetu. Pak maacute tedy na jeden obchod k dispozici 43 UTB ve Zliacuten, Fakulta managementu a ekonomiky USD na marginy. Percent Volatility model (PVM) Posledniacute model je zejm nejsloitjscaroniacute ze vscaronech. Podstatou PVM modelu je toti meniacute prmrneacute denniacute volatility trhu a na zaacuteklad teacute volit mnostviacute pozic, ktereacute v trhu oteviacuterat. Nejbnjscaroniacute zpsob meniacute prmrneacute denniacute volatility trhu je ATR (average true range). V principu pak funguje PVM zhruba naacutesledovn: ze sveacuteho uacutetu si obchodniacutek zvoliacute uriteacute procento uacutetu, ktereacute je ochoten riskovat na 1 obchod. Pokud tedy maacute uacuteet napiacuteklad USD a rozhodne se riskovat v 1 obchod 10 uacutetu - pak je ochoten riskovat na 1 obchod USD. Daacutele si zjistiacute, jakaacute je souasnaacute prmrnaacute volatilita (ATR) trhu, kteryacute chce obchodovat. Pokud se trh momentaacuteln obchoduje s prmrnyacutem denniacutem cenovyacutem rozptiacutem 300 USD, pak oteve v obchod 3 kontrakty (1 000 300 3,33) - samozejm v piacutepad, e mu to dovoliacute vyacutescarone margin. Pokud trh momentaacuteln obchoduje s prmrnou denniacute volatilitou USD, pak si neme dovolit do trhu vstoupit. Pokud se trh hyacutebe s prmrnou denniacute volatilitou 480 dolar, pak oteve 2 pozice, atd. 16 44 UTB ve Zliacuten, Fakulta managementu a ekonomiky 44 II. PRAKTICKAacute AacuteST 45 UTB ve Zliacuten, Fakulta managementu a ekonomiky 45 6 VYacuteBR FOREX BROKERA Aby mohl soukromyacute investor prakticky obchodovat na Forex trhu, musiacute miacutet ziacutezenyacute uacuteet u jednoho z Forexovyacutech broker, prostednictviacutem ktereacuteho podaacutevaacute piacutekazy na trh. Broker je vlastn zprostedkovatel obchod a je to on, kdo maacute opraacutevnniacute nakupovat a prodaacutevat investiniacute aktiva podle investorova rozhodnutiacute. Investor tedy podaacute obchodniacute piacutekaz a broker se postaraacute o co nejrychlejscaroniacute plnniacute. Brokerskeacute sluby se obecn dliacute do 3 skupin: FULL SERVICE Jednaacute se o sluby, pi kteryacutech krom plnniacute naacutekupniacutech a prodejniacutech piacutekaz, maacutet investor naacuterok na vescaronkereacute konzultace, rady, tipy, doporueniacute, apod. tyto sluby jsou vscaronak i nejviacutece zpoplatnneacute. DISCOUNT SERVICE Pedstavuje sluby levnjscaroniacute, ale takeacute v raacutemci takovyacutech slueb ji investor prakticky nic naviacutec krom plnniacute piacutekaz neme od brokera oekaacutevat. ON-LINE SERVICE Pi tomto zpsobu nepichaacuteziacute investor s brokerem vbec do kontaktu. Vescaronkereacute piacutekazy se zadaacutevajiacute elektronicky pes poiacuteta (skrze tak zvanou on-line obchodniacute platformu, kterou vtscaroninou poskytuje broker zdarma). Nespornou vyacutehodou on-line obchodovaacuteniacute je skutenost, e piacutekazy jdou vtscaroninou z poiacutetae piacutemo na obchodniacute parket, take je naacutekup a prodej finanniacuteho instrumentu o nco rychlejscaroniacute. 13 Obchodovaacuteniacute jsem zvolil skrze on-line obchodniacute platformu XTB-Trader, kterou provozuje spolenost X-Trade Brokers Dom Maklerski S. A. S touto obchodniacute platformou jsem se seznaacutemil v raacutemci studijniacutech pedmt vyuovanyacutech na Univerzit Tomaacutescarone Bati ve Zliacuten. Znalosti praacutece s touto platformou pisply mimo jineacute k volb tohoto brokera. Bylo vscaronak takeacute nutneacute volbu tohoto brokera prozkoumat ve vztahu k zaacutesadniacutem poadavkm, ktereacute by ml broker splovat. Bezpenost Prvniacute otaacutezkou vyacutebru brokera je bezpenost. Tedy zda je broker registrovaacuten u regulaniacuteho uacuteadu. Pedpisy EU, zejmeacutena pak pravidlo spoleneacuteho evropskeacuteho pasu v souladu s Naiacutezeniacutem Rady ES . 22EEC z 10. kvtna 1993 klade na makleacuteskeacute domy provozujiacuteciacute svoji 46 UTB ve Zliacuten, Fakulta managementu a ekonomiky 46 innost na derivaacutetoveacutem trhu piacutesneacute formaacutelniacute, kapitaacuteloveacute a kvalitativniacute poadavky tyacutekajiacuteciacute se poskytovanyacutech slueb. Skupina X-Trade Brokers Dom Maklerski S. A. je brokerskaacute firma psobiacuteciacute na uacutezemiacute Evropskeacute unie v souladu s Naiacutezeniacutem Rady ES . 9322EEC z 10. kvtna Dohled nad firmou spravuje Komise pro cenneacute papiacutery a burzy ve Varscaronav innost firma provozuje na zaacuteklad povoleniacute z 8. listopadu 2005 . DDM-M 2005. Zaacutekladniacute kapitaacutel firmy iniacute PLN. Spolenost X-Trade Brokers R je zapsaacutena v obchodniacutem rejstiacuteku vedeneacutem Mstskyacutem soudem v Praze: IO. DI: CZ Spolenost pracuje pod zaacutekonnyacutem dohledem eskeacute naacuterodniacute banky. Obchodniacute Platforma Dleitou souaacutestiacute slueb brokera je on-line obchodniacute platforma, na ktereacute investor obsluhuje svj uacuteet. Platforma XTB-trader je postavena na platform MetaTrader 4, kteraacute je pro sveacute uivatelskeacute rozhraniacute, mezi obchodniacuteky scaroniroce vyuiacutevaacutena. Pednostiacute obchodniacute platformy MetaTrader 4 (MT 4) je poskytovaacuteniacute teacutem vscaronech slueb technickeacute analyacutezy v reaacutelneacutem ase. Hlavniacute vlastnosti MT4: Okamitaacute realizace pokyn Bezpenost soukromiacute: 128bitoveacute scaronifrovaacuteniacute Monost ekajiacuteciacutech pokyn Kompletniacute monosti technickeacute analyacutezy: rozmanitost graf, technickyacutech indikaacutetor, naacutestroje pro trendoveacute linie, ada asovyacutech period 1minuta minut, 1 hodina, 4 hodiny, 1 den, tyacuteden msiacutec Data v reaacutelneacute dob Piacutejem zpraacutev od brokera Poplatky, SPREAD Vyacutescarone poplatk se do znaneacute miacutery projevuje na stavu kapitaacutelu. Spolenost XTB R si neuacutetuje aacutedneacute poplatky za vedeniacute uacutetu ani provize za uzaveniacute pozice. Spolenost si uacutetuje provizi 350 K v piacutepad vyplaceniacute prostedk menscaroniacutech ne 3000 K. 47 UTB ve Zliacuten, Fakulta managementu a ekonomiky 47 Poplatek, kteryacute je skrytyacute a na ktereacutem broker vydlaacutevaacute, pedstavuje SPREAD. Zaacutemrem brokera je tedy miacutet spread co nejvtscaroniacute, konkurence mezi brokery vscaronak na sniovaacuteniacute spread tlaiacute. Jako velice dobreacute se na mnoveacutem paacuteru EURUSD oznauje spread 1-3 pips. XTB nabiacuteziacute jedny z nejniscaroniacutech spread na trhu, a na paacuteru EURUSD spread 2 pips. Mnoveacute paacutery Zaacutesadniacute otaacutezkou pro forexoveacuteho obchodniacuteka je, ktereacute mnoveacute paacutery je broker schopen nabiacutednout obecn jsou to asi vdy hlavniacute mnoveacute paacutery, ale pokud investor hledaacute obchodniacute piacuteleitosti v exotickyacutech mnovyacutech paacuterech je dleiteacute si tuto monost ovit. XTB nabiacuteziacute k obchodovaacuteniacute celkem 45 mnovyacutech paacuter, ktereacute pokryacutevajiacute vscaronechny pedniacute svtoveacute mny, ale takeacute adu mn exotickyacutech CZK, HUF, PLN Minimaacutelniacute vklad, obchodovaneacute mnostviacute lotu, leverage Dleitou informaciacute pro vyacutebr brokera je poteba minimaacutelniacuteho vkladu kapitaacutelu, kteryacute jak ji bylo zmiacutenno v teoretickeacute aacutesti, velice uacutezce souvisiacute s velikostiacute obchodovanyacutech lot a leverage a margin. XTB poaduje minimaacutelniacute poaacuteteniacute vklad ve vyacutescaroni K. Minimaacutelniacute hodnota pokynu pro mnoveacute paacutery je 0,1 lotu a leverage 1:100. Komunikace s brokerem Pi hledaacuteniacute brokera je dobreacute zjistit jakyacutem zpsobem a hlavn jak rychle a operativn broker komunikuje. Saacutem jsem nkolikraacutet vyuil informaniacutech slueb, ktereacute XTB nabiacuteziacute a vdy jsem se setkal s rychlou odpovdiacute na danyacute probleacutem. Na zaacuteklad uvedenyacutech skutenostiacute jsem se tedy rozhodl vyuiacutevat slueb XTB. 48 UTB ve Zliacuten, Fakulta managementu a ekonomiky 48 7 INVESTINIacute STRATEGIE V naacutesledujiacuteciacute kapitole bude nastiacutenna investiniacute strategie, na zaacuteklad ktereacute budou obchody probiacutehat. Investiniacute strategie, obchodniacute plaacuten, obchodniacute systeacutem jsou ekvivalentniacute oznaeniacute pro soubor pravidel a zaacutesad, ktereacute musiacute miacutet kadyacute obchodniacutek stanoveny a ktereacute musiacute dodrovat, aby jeho investiniacute pozice nebyly vyacutesledkem pouze intuitivniacute hry. 7.1 Naacutestroje investiniacute strategie Pouiacutevaneacute technickeacute indikaacutetory Bollinger Bands (Bollingerova paacutesma) Bolliner Bands je trendovyacute indikaacutetor, kteryacute je tvoen temi kivkami. Prostedniacute kivka znaacutezoruje jednoduchyacute klouzavyacute prmr s periodou 20 obdobiacute (Simple Moving Average), jen vyhlazuje prbh cenoveacuteho grafu a znaiacute trend. Vnjscaroniacute kivky jsou tvoeny z prostedniacute kivky klouzaveacuteho prmru tak, e piteme nebo odeteme urityacute poet smrodatnyacutech odchylek (Standard Deviation). Smrodatnaacute odchylka miacute volatilitu (riziko) finanniacuteho instrumentu. 14 Interpretace Bollinger Bands je zaloena na tom, e cena finanniacuteho instrumentu tiacutehne k tomu, aby zstala mezi horniacute a dolniacute kivkou. Vyacuteznamnyacutem rysem indikaacutetoru Bollinger Bands je jeho promnlivaacute scaroniacuteka kvli volatilit kurz finanniacutech instrument. Obraacutezek 8. Bollinger Bands MACD-Histogram (Moving Average ConvergenceDivergence sbiacutehavost-rozbiacutehavost klouzavyacutech prmr) MACD je trendovyacute technickyacute indikaacutetor. Vypoiacutetaacute se jako rozdiacutel (Difference) mezi dvma exponenciaacutelniacutemi klouzavyacutemi prmry (Exponential Moving Average - EMA) s deacutelkou 12- 49 UTB ve Zliacuten, Fakulta managementu a ekonomiky 49 obdobiacute a 26-obdobiacute. Pro jasneacute znaacutezornniacute naacutekupniacutech a prodejniacutech signaacutel se pouiacutevaacute tzv. signaacutelniacute aacutera (signal line), co je exponenciaacutelniacute klouzavyacute prmr s deacutelkou 9-obdobiacute. MACD-Histogram je jedniacutem z nejuitenjscaroniacutech naacutestroj technickeacute analyacutezy. Histogram miacute rozdiacutel mezi kivkou MACD a signaacutelniacute kivkou. Tento rozdiacutel je zakreslen pomociacute vertikaacutelniacutech aacuterek a jejich seacuterie tedy tvoiacute cely histogram. Sklon tohoto histogramu znaiacute smr aktuaacutelniacuteho trendu. 14 Obraacutezek 9. MACD Stochastic Oscillator (Stochastickyacute indikaacutetor) Stochastic Oscillator se sklaacutedaacute ze dvou kivek. Hlavniacute kivka se nazyacutevaacute K. Druhaacute, kteraacute se nazyacutevaacute D, je klouzavyacute prmr (Moving Average) hlavniacute kivky K. K aacutera je rychlaacute kivka obvykle zobrazena jako plnaacute aacutera a D, co je pomalaacute kivka, obvykle zobrazena jako peruscaronovanaacute. Stochastic je konstruovaacuten tak, aby se pohyboval mezi hodnotami 0 a 100. Referenniacute linky jsou zakresleny na 20 a 80 procentniacutech uacuterovniacutech, aby vyznaovali pekoupeneacute a peprodaneacute oblasti. 14 Obraacutezek 10. Stochastic Oscillator 50 UTB ve Zliacuten, Fakulta managementu a ekonomiky Ekonomickyacute kalendaacute Souaacutestiacute investiniacute strategie bude samozejm takeacute fundamentaacutelniacute analyacuteza, kteraacute bude pedevscaroniacutem zamena na vyhodnocovaacuteniacute relevantniacutech aktuaacutelniacutech fundamentaacutelniacutech zpraacutev, majiacuteciacute vliv na trend mnoveacuteho paacuteru EURUSD. Pro tuto potebu bude vyuiacutevaacuten ekonomickyacute kalendaacute zveejnnyacute na domeacuten FOREXPROS, kteryacute obsahuje datum a pesnyacute as zveejnniacute vscaronech relevantniacutech fundamentaacutelniacutech dat. Kadyacute fundamentaacutelniacute ukazatel je ohodnocen podle sveacute vyacuteznamnosti pro danou mnu. Ukazatel obsahuje komentaacute oekaacutevaneacute hodnoty a dosaeneacute hodnoty v pedescaronleacutem obdobiacute. Aktuaacutelniacute hodnoty ukazatele jsou v kalendaacutei uvedeny nkolik maacutelo okamik po oficiaacutelniacutem zveejnniacute. Na obraacutezku je zobrazen ekonomickyacute kalendaacute z 19. Uacutenora Formulace investiniacute strategie Obraacutezek 11. Ekonomickyacute kalendaacute Investiniacute strategie se adiacute mezi diskreniacute strategie, tedy vscarone poiacutenaje analyacutezou, vyhledaacuteniacutem vstupniacuteho signaacutelu, spoiacutetaacuteniacute a nastaveniacute SL (stop loss) a TP (target profit), kone samotnou realizaciacute vstupu do pozice a vyacutestupu z pozice bude zadaacutevaacuteno manuaacuteln. 2 TRH Obchodovaacuteniacute bude probiacutehat na devizoveacutem trhu, kteryacute je nejlikvidnjscaroniacute ze vscaronech finanniacutech trh. Bude obchodovaacuten pouze jeden mnovyacute paacuter, vzhledem ke sveacute vyacuteznamnosti a dominanci bude obchodovaacuten paacuter EURO vs. Americkyacute dolar. Oznaeniacute EURUSD. asovyacute raacutemec Obchodovaacuteniacute bude probiacutehat pevaacuten v raacutemci jednoho dne, pjde tedy o takzvaneacute intraday obchodovaacuteniacute. Pozice budou dreny v raacutemci nkolika hodin, vyacutejimen pes noc do druheacuteho 51 UTB ve Zliacuten, Fakulta managementu a ekonomiky 51 dne. Bude pracovaacuteno vyacutehradn s 1,5,15, 30, minutovyacutemi grafy. 1 a 4 hodinoveacute grafy budou vyuiacutevaacuteny pouze pro potvrzeniacute trendu. Obchodovaacuteniacute bude probiacutehat v rozsahu msiacutec uacutenorduben. Poaacuteteniacute kapitaacutel a oekaacutevaacuteniacute Poaacuteteniacute kapitaacutel bude pouit ve vyacutescaroni K. Zaacutekladniacutem pedpokladem obchodniacuteho systeacutemu je dosaacutehnout zhodnoceniacute tohoto kapitaacutelu. Maximaacutelniacute monyacute pokles kapitaacutelu jsem si stanovil v nominaacutelniacute vyacutescaroni 7000 K, co pedstavuje znehodnoceniacute 23,3. Dalscaroniacutem ciacutelem je rovn ziacuteskat praktickeacute zkuscaronenosti v co nejvtscaroniacute miacutee a umonit tak maximaacuteln monyacute poet zobchodovanyacutech pozic. V raacutemci asoveacuteho obdobiacute uacutenor-duben, povauji za vhodneacute zobchodovaacuteniacute minimaacutelniacuteho potu 20 pozic, pi respektovaacuteniacute maximaacutelniacuteho znehodnoceniacute kapitaacutelu ve vyacutescaroni 23,3. Mnostviacute a obchodovaneacute pozice Vzhledem k monostem kapitaacutelu bude obchodovaacutena vdy jedna pozice ve vyacutescaroni 0.1 lotu. Tato pozice pi poitiacute paacuteky (leverage) 1:100 vyaduje minimaacutelniacute dostupnost mare (margin) ve vyacutescaroni: 100 Euro x aktuaacutelniacute smnyacute kurz EURCZK. 1 pip pedstavuje hodnotu: 1USD x aktuaacutelniacute smnyacute kurz USDCZK. Budou obchodovaacuteny jak dlouheacute (long) pozice, tak kraacutetkeacute (short) pozice. Spekulace budou tedy jak na rst, tak takeacute na pokles kurzu mnoveacuteho paacuteru EURUSD Money management Maximaacutelniacute moneacute znehodnoceniacute 7000 K pi respektovaacuteniacute minimaacutelniacuteho potu 20 zobchodovanyacutech pozic pedstavuje maximaacutelniacute pijatelnou hodnotu ztraacutety na jednu pozici ve vyacutescaroni 350 K. Pi kadeacutem obchodu bude tedy riskovaacuteno cca 1,17 z pvodn vloeneacuteho kapitaacutelu. Seacuterie 20 ztraacutetovyacutech obchod v ad bude pedstavovat akumulovanou ztraacutetu 7000 K a ukoneniacute obchodovaacuteniacute. 52 UTB ve Zliacuten, Fakulta managementu a ekonomiky 52 poet ztraacutetovyacutech obchod poaacuteteniacute hodnota kapitaacutelu (K) ztraacuteta (K) zstatek kapitaacutelu (K) riskovanyacute kapitaacutel v ,17 ,18 ,19 ,21 ,22 ,24 ,25 ,27 ,29 ,30 ,32 ,34 ,36 ,38 ,39 ,41 ,43 ,46 ,48 ,50 celkem 7000 Tabulka 2. Riskovanyacute kapitaacutel Z tabulky je patrnyacute rst procentuaacutelniacuteho podiacutelu riskovaneacuteho kapitaacutelu na jeden obchod. V piacutepad 20. ztraacutetoveacuteho obchodu v ad pestavuje tato hodnota 1,5 co je staacutele pod hraniciacute obecn uznaacutevaneacuteho maxima 2 ztraacutety na obchod. Shrnutiacute money managementu 1) Risk vdy maximaacuteln 18 pips (350 K) na obchod. 2) Zastavit obchodovaacuteniacute v piacutepad 3 ztraacutetovyacutech pozic za jeden den (3 x 3501050K), eliminace emoniacutech vliv. 3) Rozdiacutel mezi TP a vstupniacute cenou musiacute byacutet alespo 2x vtscaroniacute ne rozdiacutel mezi vstupniacute cenou a SL. Risk-reward-ratio RRR frac12 4) Jednaacute se o model UPFA (Units per fixed amount of money): na kadyacutech K na investiniacutem uacutetu bude obchodovaacuteno mnostviacute 0,1 lotu EURUSD. 53 UTB ve Zliacuten, Fakulta managementu a ekonomiky Vstup do pozice Signaacutel pro vstup do pozice bude vyhledaacutevaacuten na zaacuteklad technickeacute analyacutezy za pouitiacute Bollinger Bands s nastaveniacutem (20), Stochastic Oscillator s nastaveniacutem (5,3,3). Hlavniacute denniacute trend bude urovaacuten podle 30 minutoveacuteho sviacutekoveacuteho grafu pomociacute Bollinger Bands. Vstup do pozic a technickaacute analyacuteza bude provaacutedna na 15 minutoveacutem sviacutekoveacutem grafu. Signaacutel pro vstup do dlouheacute (long) pozice, piacutekaz BUY: Bude vyhledaacutevaacuteno proraeniacute spodniacute kivky Bollinger Bands (BB) a naacutesledujiacuteciacute naacutevrat nad tuto kivku v podob uzaveneacute byacuteiacute sviacutece. Vstup do pozice na uacuterovni CLOSE teacuteto byacuteiacute sviacutece za pedpokladu souasneacuteho proraeniacute hladiny peprodanosti (linka 20) zespodu smrem vzhru alespo jedou z ar indikaacutetoru Stochastic. Tak jak znaacutezoruje naacutesledujiacuteciacute obraacutezek. Obraacutezek 12. Signaacutel k naacutekupu Signaacutel pro vstup do kraacutetkeacute (short) pozice, piacutekaz SELL: Bude vyhledaacutevaacuteno proraeniacute horniacute kivky Bollinger Bands (BB) a naacutesledujiacuteciacute naacutevrat pod tuto kivku v podob uzaveneacute medvdiacute sviacutece. Vstup do pozice na uacuterovni CLOSE teacuteto medvdiacute sviacutece za pedpokladu souasneacuteho proraeniacute hladiny pekoupenosti (linka 80) shora dol alespo jedou z ar indikaacutetoru Stochastic. Tak jak znaacutezoruje naacutesledujiacuteciacute obraacutezek. 54 UTB ve Zliacuten, Fakulta managementu a ekonomiky 54 Obraacutezek 13. Signaacutel k prodeji Signaacutel pro vstup do pozice v ase zveejovaacuteniacute dleityacutech fundamentaacutelniacutech zpraacutev. Jeliko zveejnniacute vyacuteznamnyacutech fundamentaacutelniacutech dat maacute zaacutesadniacute vliv na trend trhu, nebudou v dob zveejnniacute tchto zpraacutev obchodovaacuteny aacutedneacute pozice. Fundamentaacutelniacute data vtscaroninou nastoliacute novyacute, i potvrdiacute staacutevajiacuteciacute silnyacute denniacute trend a v tomto piacutepad neniacute vhodneacute vyhledaacutevat signaacutely pomociacute stochastickeacuteho oscilaacutetoru. Z tohoto dvodu bude nejdiacuteve vyhodnocena fundamentaacutelniacute zpraacuteva v relaci USD a jejiacute vliv na mnovyacute paacuter EURUSD, daacutele za asistence indikaacutetoru MACD s nastaveniacutem (12, 26, 9) bude uren obchodniacute piacutekaz. Pokud budou zveejnnaacute fundamentaacutelniacute data vyhodnocena jako negativniacute pro USD, bude vstoupeno do dlouheacute pozice: piacutekaz BUY, za pedpokladu, e se bude MACD histogram nachaacutezet nad uacuterovniacute signaacutelniacute kivky a bude miacutet rostouciacute smr. Aby byla eliminovaacutena piacutepadnaacute okamitaacute volatilita vyskytujiacuteciacute se v moment zveejnniacute, bude do pozice vstupovaacuteno na uacuterovni CLOSE prvniacute 15miutoveacute sviacutece po zveejnniacute fundamentu. Pokud budou zveejnnaacute fundamentaacutelniacute data vyhodnocena jako pozitivniacute pro USD, bude vstoupeno do kraacutetkeacute pozice: piacutekaz SELL, za pedpokladu, e se bude MACD histogram nachaacutezet pod signaacutelniacute kivkou a bude miacutet klesajiacuteciacute smr. Aby byla eliminovaacutena piacutepadnaacute okamitaacute volatilita vyskytujiacuteciacute se v moment zveejnniacute, bude do pozice vstupovaacuteno na uacuterovni CLOSE prvniacute 15miutoveacute sviacutece po zveejnniacute fundamentu. Jako piacuteklad je uvedena situace z 29. ledna 2010, kdy byla v 15:30 zveejovaacutena data o tvrtletniacutem rstu HDP v USA. 55 UTB ve Zliacuten, Fakulta managementu a ekonomiky 55 Obraacutezek 14. Signaacutel k prodeji - synteacuteza fundamentu a MACD Vyacutestup do pozice a) Pi zasaacutehnutiacute hranice stop loss. Pokyn stop loss se nastavuje pro kadou pozici ve vyacutescaroniacute maximaacuteln 18 pips od vstupniacute ceny. Uscaroniacute stop loss piacutepad umiacutestn na bliacutezkou hladinu supportresistence. Posouvaacuteniacute hranice stop loss: pi dosaeniacute zisku ve vyacutescaroni 20 pips se posune stop loss na uacuterove vstupniacute ceny na tzv. Break Even (BE). Daacutele pak pi rstoveacutem trendu pod hladinu kadeacuteho dalscaroniacuteho vyscaronscaroniacuteho dna. Pi klesajiacuteciacutem trendu nad hranici kadeacuteho dalscaroniacuteho niscaroniacuteho vrcholu. b) Pi zasaacutehnutiacute hranice TP (target profit). Hranice target profit nebude vdy automaticky nastavovaacutena pi vstupu do pozice. Hranice target profit pouze v piacutepad bliacutezkosti hladiny supportresistence. c) Manuaacutelniacute vyacutestup. Manuaacutelniacute vyacutestup z pozice pi tvoeniacute reverzniacutech grafickyacutech formaciacute, reverzniacutech sviacutekovyacutech formaciacute nebo v piacutepad opaneacuteho signaacutelu ne je otevenaacute pozice. 56 UTB ve Zliacuten, Fakulta managementu a ekonomiky Testovaacuteniacute strategie Ped samotnyacutem vstupem na devizovyacute trh forex, je velice dleiteacute, ovit uacuteinnost zvoleneacute investiniacute strategie. Vyacutescarone naformulovanaacute strategie byla testovaacutena pomociacute simulovaneacuteho obchodovaacuteniacute. Simulace probiacutehala na obchodniacute platform XTB - trader, kterou tento broker voln nabiacuteziacute s fiktivniacutem kapitaacutelem K. Platforma nabiacuteziacute naacutestroje v plneacute scaroniacuteiacute, jako kdyby se jednalo ji o reaacutelnyacute uacuteet. Simulace probiacutehala od do Platforma Metatrader 4 dokaacutee mimo jineacute vyhodnotit historii provedenyacutech obchod. Na demo uacutetu bylo bhem obdobiacute dosaeno tchto vyacutesledk: Obraacutezek 15. Vyacutesledky simulace Z vyacutescarone uvedeneacute tabulky, je patrnyacutech nkolik dleityacutech hodnot. Bhem obdobiacute bylo oteveno 42 pozic, z toho bylo ziskovyacutech 16. Systeacutem tedy dosaacutehl podiacutel ziskovosti ve vyacutescaroni 38,1. Dleitou hodnotou je RRR vypoiacutetaacuteno z hodnot prmrneacute ztraacutety a prmrneacuteho zisku: 339,17713,34 12,1 Celkovyacute zisk dosaacutehl hodnoty 2 595, 02 K. Vzhledem k zaacutemru poaacuteteniacuteho vkladu K by tento zisk pedstavoval zhodnoceniacute 8,65 za 39 dn. S dosaenyacutemi vyacutesledky jsem spokojen. Pln si vscaronak uvdomuji psychologickeacute aspekty obchodovaacuteniacute na demo uacutetu s fiktivniacutem kapitaacutelem.